Slovo prales samo vypovídá, co v tomto malebném koutu Šumavy najdete. Divoká a nespoutaná příroda tu tvoří úchvatnou scenérii, do které lidská ruka celá staletí nijak nezasáhla. Nečekejte ale liány a mezi nimi poskakující orangutany, toto je čistě středoevropský prales. Tyto pralesy jsou starší něž lidstvo samo, bohužel však činností člověka už téměř vymizely a v Evropě po nich zbyly jen malé ostrůvky. Dnes ale jsou alespoň tyto oblasti velmi přísně chráněny, aby se jejich jedinečný ráz zachoval i pro další generace. Jen v takovýchto pralesích totiž najdete zajímavé a někdy až neuvěřitelně složité systémy stromů, keřů, rostlin i živočichů, které spolu tvoří na první pohled chaotický, ale ve skutečnosti velmi zdravý a vyvážený ekosystém.
Prales Boubín, národní přírodní rezervace o rozloze zhruba 685 hektarů, se rozkládá na západním svahu hory Boubín a je největším nedotčeným původním lesem ve střední Evropě. Rostou zde především smrky, jedle a buky, ty nejstarší stromy mají za sebou až 400 let života. Smrky tu dosahují výšky i 50 metrů, malé stromky využívají pro svůj růst pařezy starých stromů a díky tomu vznikají zajímavé útvary nadzemních kořenů – chůdové kořeny. Kmeny stromů jsou vůbec všelijak pokroucené a vytváří zajímavé obrazce, jak se musí vyhýbat a hájit si svůj prostor.
Ubytování v okolí je možné zvolit nejlépe například v obcích Kubova Huť nebo Zátoň. Z jedné obce do druhé totiž vede přes rezervaci modrá turistická stezka, po které se snadno dostanete přímo do srdce Boubína. Nejcennější část pralesa o rozloze 47 hektarů je však oplocena a vstup do ní je přísně zakázán. Kolem tohoto místa však vede naučná Boubínská stezka, jejíž délka je zhruba 4 kilometry. Začíná u Boubínského jezírka, po cestě k němu potkáte informační středisko Idina pila. Jezírko bylo uměle vyhloubeno v roce 1833 jako splavná nádrž k dopravě dřeva do sklárny v Lenoře, dřevo se tu takto plavilo do roku 1957. Jeho rozloha činí 3,37 ha a v nejhlubším místě u výpusti je jeho hloubka asi 4 metry. Kolem něj najdete stoly a lavice k odpočinku a také první informační tabuli z celkem devíti zastavení na stezce. Dozvíte se na nich vše důležité o zdejší fauně i floře, ochraně lesa a zdejších zajímavostech. Jednou z těch zajímavostí jsou už zmiňované chůdové kořeny, další pak majestátní stovky let staré smrky. Ten největší bohužel už neuvidíte. Jmenoval se Král smrků, ale přemohla ho sněhová vichřice v roce 1970. I tak se dožil úctyhodných 440 let, dorostl do výšky přes 57 metrů a obvod jeho kmene ve výšce 1,3 metrů nad zemí činil 508 centimetrů. Tento kmen dnes leží za oplocením a vidět ho je možné jen v době, kdy na stromech není listí, jinak ho připomíná další z informačních tabulí. Stezka končí opět u Boubínského jezírka, kde si můžete třeba smočit cestou unavené nohy, ale je opravdu ledově studené.
Kromě této stezky vedou oblastí Boubínského pralesa další značené turistické trasy, kterými je možno se vydat podle libosti. Jedním z častých cílů je rozhledna Boubín, nacházející se na samém vršku této hory. Byla vybudována v letech 2004-2005 a hned od svého otevření se těší veliké oblibě turistů. Rozhledna stojí v nadmořské výšce 1360 metrů a je tak nejvýše položenou dřevěnou rozhlednou v Česku. Sama měří 21 metrů a na její nezakrytou vyhlídkovou plošinu vede 109 schodů. Odměnou za jejich zdolání je rozhled na celé panorama Šumavy z jedné strany a dominanty Čech jako například Brdy, Hluboká nad Vltavou, Vimperk nebo jaderná elektrárna Temelín na straně druhé. Před stavbou této rozhledny se tu do 70. let 20. století nacházela malá vojenská pozorovatelna. Dřevěná rozhledna je otevřena nepřetržitě a zdarma, vrcholový výstup k ní je upraven v dřevěný chodník se zábradlím, aby se zamezilo škodám na porostu a ještě mnoho dalších turistů si tak mohlo vychutnat krásu této lokality. Vedle rozhledny se nachází malý kamenný obelisk s nápisem „Kardinal Fürst von Schwarzenberg, 3. 8. 1867“, připomíná zdejší návštěvu arcibiskupa pražského, což byla v té době neobvyklá událost.
Nejen samotný Boubín, ale také okolní oblasti si zaslouží pozornost. Jestli se ubytujete v Zátoni a vydáte se do rezervace z tohoto směru, nevynechejte přírodní památku Jilmová skála. Tento neobvyklý skalní útvar najdete nedaleko železniční zastávky Zátoň. Právě podle této skály je celé území o velikosti asi 800 ha, které je považováno za vstupní bránu do pralesa Boubín.
Vydat se do této oblasti mohou zdatní turisté, běžní návštěvníci i rodiny s dětmi, mnohé z cest jsou upraveny bezbariérově. Jedinečné kouzlo pralesa a krása šumavské přírody vám jistě učaruje.
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.