Romantická krása a léčivá síla Mariánských lázní

V západním cípu České republiky se nachází proslulý trojúhelník, jehož vrcholy tvoří slavná lázeňská města Karlovy Vary, Františkovy lázně a Mariánské lázně. Právě těm posledním se budeme věnovat v tomto článku, ve kterém se vám pokusím přiblížit zajímavosti tohoto města a jeho okolí. Ubytujte se tedy v některém z mnoha lázeňských domů a přečtěte si, co byste tu rozhodně měli vidět.

Mariánské lázně jsou nejmladší z této trojice lázní, vznikly až ke konci 18. století. Jsou ale také druhým největším českým lázeňským městem s rozlohou přes 50 km2 a žije tu více než 13 tisíc obyvatel. Ty pak v průběhu roku doplňují tisíce a tisíce lázeňských hostů a turistů, ostatně lázeňství a turistický ruch jsou nejvýznamnějšími složkami místní ekonomiky. Přímo na území města a v jeho blízkém okolí vyvěrá kolem 100 minerálních pramenů. Těch si všimli zdejší usedlíci již ve 13. století a brzy se o nich šířily zvěsti, které sem táhly první nemocné. Přesto se ještě v 16. století zkoumaly jen jako zdroj soli. Za vznikem lázní stojí až doktor Jan Josef Nehr, který v roce 1779 přesvědčil opata kláštera v osadě Teplá, kam území lázní spadalo, a několik dalších mnichů, aby vyzkoušeli jeho léčebnou kúru s popíjením minerální vody. A vzhledem k jejímu úspěchu proběhla hned na to snaha kláštera o získání potřebných povolení a v letech 1805-1807 byla postavena první zděná lázeňská budova zvaná Zlatá koule u Křížového pramene. V roce 1812 pak z rozhodnutí opata vzniká samostatná obec Mariánské lázně. Název získala podle obrazu Panny Marie zavěšeného u Mariina pramene. 20. a 30. léta 19. století pak znamenají obrovský rozmach místa a velký stavební boom, který reagoval na neutuchající příliv lázeňských hostů. Jedním z prvních významných návštěvníků byl v roce 1820 Johann Wolfgang Goethe a jeho nadšení z tohoto místa sem přilákalo další zástupce z řad honorace. V příštích desítkách let sem zavítalo mnoho slavných osobností, mimo jiné třeba v roce 1897 i budoucí anglický král Eduard VII., který byl také lázněmi nadšen a vrátil se sem celkem devětkrát.

Mariánské lázně mají z větší části dodnes svou typickou podobu parkového města s klasicistní a empírovou architekturou. Takto ho stvořili mezi lety 1817-1823 především tři muži – zahradník Václav Skalník, architekt Jiří Fischer a stavitel Anton Thurner. Nová výstavba a přestavba lázeňských budov proběhla ale ještě v letech 1870-1914, to byl totiž přímo zlatý věk lázní, které přestaly svou kapacitou dostačovat. Po druhé světové válce, ve které byly Mariánské lázně lazaretním městem, došlo ke stavbě prvních sídlišť a také rekreačních komplexů, i to k dnešnímu městu neodmyslitelně patří.

Středobodem každých lázní je bezpochyby kolonáda a ta v Mariánských lázních rozhodně stojí za pozornost. Kolonáda Maxima Gorkého je krásnou neobarokně secesní stavbou s unikátní litinovou konstrukcí a zajímavou freskovou výzdobou stropu. Vznikla v letech 1888-1889 a je jednou z mála podobných zachovalých památek, které v té době stávaly v mnoha lázeňských městech po celé Evropě, většinou však byly později úplně nahrazeny nebo alespoň zmodernizovány. Při pohledu na tuto krásu jistě uznáte, že je to velká škoda. Společně s pavilonem Křížového pramene a pavilonem Karoliina a Rudolfova pramene tvoří stavba hlavní kolonádu Mariánských lázní. Na kolonádě se nachází také proslulá Zpívající fontána. Ta kromě úžasného vodního představení hraje v lázeňské sezóně každou lichou hodinu i jednu ze svých překrásných skladeb od různých autorů. A ve večerních hodinách je vše doplněno ještě barevným osvětlením. Spojení vody, světla a hudby je úžasným zážitkem, který byste si neměli nechat ujít.

Mariánské lázně ale nejsou jen o odpočinku a popíjení léčivé vody při procházkách po kolonádě. Nachází se tu i další zajímavá místa a možnosti rekreace i sportu. Z pěkných a poutavých míst jmenujme například Přírodní park u Prelátova pramene, který nadchne především děti, Park Boheminium s miniaturami významných stavebních a technických památek Česka nebo Naučnou stezku Kladskými rašeliništi seznamující návštěvníky s faunou a flórou Slavkovského lesa a historií osady Kladská. Pro vyznavače zimních sportů je tu k dispozici Ski areál Mariánské lázně s téměř 1,5 km sjezdových tratí na svazích Slalomář a Krakonoška. Tento areál je ale zajímavý i v létě, kdy si můžete třeba vyzkoušet sjezd na horských koloběžkách nebo si projít turistickou stezku Lázeňské lesy.

Mariánské lázně jsou dobrým tipem na ubytování v ČR pro všechny věkové kategorie, od mladých zamilovaných párů, přes rodiny s dětmi různého věku až po seniory. Program přesně podle svých představ si tu bez problémů najde každý.

Tipy na nejlepší ubytování v Karlovarském kraji

Tajemné Doupovské hory

Některá místa, ač mohou být sebekrásnější, jsou běžným turistům zcela zapovězeny. Výstražné tabulky každou chvíli varují návštěvníky, že se před nimi rozkládá území, kterému se mají raději vyhnout. Vojenský výcvikový prostor je využíván armádou a nikdo jiný do něj nemá přístup především z důvodu bezpečnosti. Jedním z těch několika vojenských míst v Česku jsou i Doupovské hory, tedy jejich převážná část. Přesto je škoda zanevřít na ně úplně, protože i zbývající okrajové části, které již nespadají pod vojenské území, nabízí krásnou přírodu a mnoho zajímavostí. Vydejte se na východ od Karlových Varů prozkoumat veřejnosti přístupné kouty této malebné krajiny.

Pohoří Doupovských hor leží na jihu Krušnohorské soustavy, spadají pod Podkrušnohorskou oblast. Jsou jedněmi z našich nejmladších pohoří, vznikly v třetihorách sopečnou činností. Nejvyšším vrcholem je Hradiště (934 m), na něj se však vydat nemůžete. Nachází se v totiž samém centru Vojenského újezdu Hradiště. Ten byl zřízen v roce 1953 na ploše téměř 332 km2 a je největším vojenským újezdem v České republice. Najdete ho na území mezi městy Karlovy Vary, Bochov, Kadaň a Podbořany. Kvůli zřízení újezdu musely zmizet mnohé vesnice, bylo vystěhováno hodně lidí a také zničeny četné památky. Díky nepřístupnosti se ale zase naopak mohla zachovat krajina, flóra i fauna v té nejlepší podobě a tak má toto území velkou přírodní hodnotu. Od roku 2005 se postupně částečně zpřístupnilo několik oblastí na jihu a jihozápadě vojenského újezdu, hlavně z důvodu turistiky. Dnes se tu tedy můžete pokochat krásou přírody, na přespání ale zapomeňte. Ubytování si musíte najít mimo oblast vojenského území.

Na okraji Doupovských hor se nachází dost zajímavých a krásných míst, které stojí za návštěvu. A také trochu námahy, pokud se rozhodnete vydat na vrcholky některých přístupných kopců. Oblíbeným turistickým cílem je vrchol hory Šumná (541 m), přezdívané také Klášterecká hora. Cestu na ni najdete poblíž obce Klášterec nad Ohří. Výstup je to náročnější, kužel kopce je strmý. Na vrchu vás ale za to čeká pěkný výhled a také skromné pozůstatky zříceniny středověkého hradu Šumburk. Ze Stráže nad Ohří se pak můžete vydat na vrchol hory Nebesa (634 m), kterému se říká i Nebeská skála. I tady najdete zříceninu a to bývalého hradu Himlštejn. Tou nejkrásnější je ale asi zřícenina Andělského hradu. Cesta k ní navíc není tak náročná, vydat se můžete z obce Andělská hora ležící pod hradem, na odbočce silnice mezi Karlovými Vary a Prahou.

Jedna z přírodních zajímavostí, která v této oblasti stojí určitě za vidění, je místo zvané Skalky skřítků. Tyto jeskyňky ve skalách najdete východně od obce Dubina, odkud sem vede turistická trasa. Avšak dostat se k nim je trochu náročnější, musíte nejdříve zdolat cestu na vrchol kopce a poté sestoupit po schodech dolů. Odměnou vám bude pěkná příroda a také samozřejmě ony chodbičky, které měří asi metr na délku i šířku a do hloubky až pět metrů. Váží se k nim romantické legendy o trpaslících, kteří v nich měli kdysi žít, ovšem okolnosti jejich vzniku nejspíš budou jiné. Dalším oblíbeným místem výletů především kvůli krásným výhledům do krajiny je Šemnická skála, mohutný útes, který padá strmě dolů do údolí. Odtud uvidíte panorama kopců Doupovských hor včetně nedaleké Andělské hory. Právě ji, Šemnickou skálu a Skalky skřítků spojuje naučná stezka Doupovské hory.

Až vás přestanou bavit lázeňské procedury a procházky po kolonádě, vydejte se na pořádnou turistiku do krásné přírody Doupovských hor. Jejich tajemnost, divokost a čistota si vás získají.

Tipy na ubytování v Karlovarském kraji

Karlovy Vary, lázně světového věhlasu

Karlovy Vary jsou městem, které baví, ohromuje, fascinuje, ale také uklidňuje a naplňuje citem. Jsou jedinečné a stojí za návštěvu v každém ročním období. Říčka Teplá, která protéká lázeňskou kolonádou, a její okolí mají své kouzlo v horkém létě stejně jako pod sněhovou pokrývkou. Každým rokem navštíví Karlovy Vary statisíce turistů a odváží si neopakovatelné zážitky. Ubytujte se i vy v některém ze stovek hotelů, penzionů, hostelů nebo soukromých ubytovacích prostorech a vychutnejte si vše, co vám toto nejslavnější lázeňské město může nabídnout.

Karlovy Vary leží v západních Čechách, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem. Ve městě žije asi 50 tisíc obyvatel, ale mnohonásobně více lidí město navštíví. Lázeňství, ale také turistika za historií a okolní přírodou nebo kulturní akce jsou velkým lákadlem. Historie tohoto města se začala psát někdy v polovině 14. století. Zdejší lesy byly oblíbeným místem lovu krále Karla IV. při jeho pobytu na hradě Loket a právě při jedné takové vyjížďce objevila královská družina v lese horký pramen, jehož voda vyléčila králi poraněnou nohu. On následně nechal kolem pramene postavit lázně, které nazval Horké Lázně u Lokte, až později přejmenované na Karlovy Vary, a v roce 1370 jim udělit městská práva. Město se dobře rozvíjelo, avšak na konci 16. století ho postihly hned dvě ničivé katastrofy, nejdříve veliká povodeň a poté rozsáhlý požár. Avšak sláva a věhlas zdejších léčivých pramenů a šlechta přijíždějící kvůli nim i zdaleka znamenaly pro Karlovy Vary poměrně rychlou obnovu do původní podoby. Již v 18. století sem jezdili opravdové špičky světových velmocí té doby, tím nejvýznamnějším hostem byl asi ruský car Petr Veliký. V dalším století se pak toto lázeňské město stalo nejdůležitějším společenským centrem v naší zemi a sjížděla se sem veškerá smetánka. Kromě zábavy se tu dojednávala i významná obchodní a politická rozhodnutí a uskutečňovaly se zde ty nejdůležitější schůzky. Kromě Karlových Varů měly podobné postavení také Mariánské a Františkovy lázně a společně tak tvořily pomyslný trojúhelník moci a bohatství. Toto postavení jim vydrželo ještě na počátku 20. století, avšak s příchodem první a následně druhé světové války nastal velký útlum lázeňství a o moc lepší to nebylo ani při následném znárodnění v období socialismu. Od konce minulého století se však sláva Karlovým Varům vrátila téměř v plné míře.

Když sem zavítáte, jistě nemůžete nechat ujít ochutnávku zdejších léčivých pramenů. Chcete-li být styloví, pijte je z lázeňského pítka, které tu zakoupíte téměř všude a zůstane vám na památku. Všechny prameny jsou termominerální, mají však rozdílnou teplotu a obsah kysličníku uhličitého a tím i rozdílné účinky. Pozor, ty chladnější mají poněkud projímavý účinek, nepřehánějte to s vypitým množstvím. Tím nejznámějším pramenem je nejspíš Vřídlo, které najdete ve Vřídelní kolonádě, kde tryská až 12 metrů vysoko. Je také tím nejteplejším pramenem se 72°C. Tady si můžete zakoupit, ale také prohlédnout postup vzniku nejslavnějšího suvenýru Karlovarské kamenné růže. Ta se tvoří usazováním minerálů z pramene pod Vřídelní kolonádou. Další prameny najdete v Mlýnské, Sadové, Tržní a Zámecké kolonádě.

Kromě kolonád jsou velmi zajímavé také historické lázeňské budovy, některé přímo hovoří o přepychu, ve kterém tu lázeňští hosté vždy trávili svůj čas. Procházka ulicemi mezi hotely a vilami však fascinuje okázalostí a krásnými detaily snad na každé z budov. Za pozornost stojí i církevní památky města, například kostel sv. Máří Magdalény nebo pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla.

Karlovy Vary jako na dlani, ale také celé široké okolí, si prohlédnete z rozhledny Diana na Výšině přátelství. Nechte-li se vám šlapat do kopce, můžete využít ozubenou lanovku, jejíž spodní stanice leží kousek od Grandhotelu Pupp a sveze vás až k rozhledně. Také na rozhledně samotné si můžete ušetřit kroky po 150 schodech a použít výtah. Ale procházka po lesních cestičkách tohoto kopce je moc příjemná, dovede vás mimo jiné i na další, o něco níže položenou vyhlídku Kamzík. Krásné jsou také karlovarské parky, například Smetanovy či Dvořákovy sady nebo Japonská zahrada sestavená z kamenů.

Zavítáte-li do Karlových Varů na přelomu června a července, zažijete tu kulturní akci světového významu. Již od roku 1947 se tu totiž každoročně koná Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, na který se sjíždějí české, ale také mnohé zahraniční hvězdy filmového plátna a desetitisíce návštěvníků.

Jako třináctý pramen bývá označována Becherovka, bylinný likér značného věhlasu. Ať jste jeho milovníky nebo ne, mohlo by vás zajímat Jan Becher muzeum v bývalé výrobně, kde budete mít příležitost ji i ochutnat. Stejně známé jako Becherovka je i křišťálové sklo Moser ze zdejší sklárny. I tu si můžete prohlédnout a dozvědět se zajímavosti o sklářské výrobě.

V Karlových Varech je tolik zajímavostí a krás, že se nebudete nudit ani jedinou minutu. Za jeden den snad není možné vše projít, ubytujte se tu tedy a nespěchejte. Vždyť v lázních má jít hlavně o klid a pohodu.

Bečov nad Teplou, po stopách historie a relikviáře svatého Maura

Víte, co je hned po korunovačních klenotech druhou nejcennější movitou památkou Česka? Jde o relikviář svatého Maura, který se dlouhá léta ukrýval zakopaný pod podlahou zámku v Bečově nad Teplou, než byl znovu objeven a po rozsáhlé opravě ho mohli opět spatřit oči tisíců obdivovatelů. Chcete-li strávit dovolenou v Karlovarském kraji, ubytujte se třeba právě v Bečově nad Teplou, ať si můžete dosyta prohlédnout tuto vzácnou památku, celý zdejší zámek a také gotický hrad.

Město Bečov nad Teplou najdete necelých třicet kilometrů od Karlových Varů směrem k Mariánským Lázním, v údolí říčky Teplé. Leží přímo v srdci chráněné krajinné oblasti Slavkovský les, okolí je tak úplnou oázou pro klidnou relaxaci procházkami v přírodě. Vzhledem k hojně zalesněnému a kopcovitému terénu si tu ale přijdou na své i vyznavači náročnějších turistických pochodů nebo cyklistiky. Kromě překrásné přírody kolem, která se směle může řadit k těm nejmalebnějším u nás, tu budou spokojeni právě milovníci historických památek.

Nad hlubokým údolím s městem se tyčí hrad Bečov nad Teplou. Vznikl na počátku 14. století nad osadou Bečva, aby chránil důležitou křižovatku zemských cest. Jeho nejstarší gotickou část postavili v první polovině 14. století Rýzmburkové. Ukázkou této gotické architektury je hradní kaple Navštívení Panny Marie z roku 1400, v níž se nachází i původní malby znázorňující 17 biblických výjevů. Stav kaple a maleb bohužel není moc dobrý, jelikož byla od 19. století využívána jako sýpka. Samotný hrad tvořily dvě čtyřhranné věže, které byly v polovině 16. století spojeny hradním palácem s patnácti sály, postaveném ve stylu pozdní gotiky a renesance. Tou dobou byl hrad v držení pánů Pluhů z Rabštejna, kteří panství koupili v roce 1495. Ke gotickému hradu nechali v rámci úprav také přistavět renesanční zámek, kterému se říká Pluhovský palác. V polovině 16. století jim však byl hrad zkonfiskován a poté měnil každou chvíli majitele. Po chátrání během třicetileté války měly přijít na řadu rozsáhlé opravy, nebyly však na ně peníze. Hrad velmi ztratil na významu a postupně sloužil spíše jako hospodářské skladiště.

Zámek Bečov nad Teplou byl vybudován v období baroka v letech 1750-1753 a převzal rezidenční funkci hradu. Byl postaven v těsné blízkosti hradu v místě bývalého předhradí. Dominantou zámku je osmiboká nárožní věž, ve které se nacházely reprezentační sály a kaple, zbytek zámku sloužil jako ubytovací prostor. Zámek je s předzámčím spojen kamenným mostem, který zdobí sochy Jana Nepomuckého a pátera Jana de Gotto. Zámecká kaple byla do dnešní podoby upravena v roce 1861, poté se v dalších letech upravovaly také interiéry zámku. Terasovitá zahrada kolem zámku vznikla až v druhé polovině 19. století. Pod těmito terasami se nachází rozsáhlé sklepení bývalého pivovaru z 18. století.

Relikviář svatého Maura, který je chloubou zámecké expozice, je památkou s velmi dlouhou historií. Pochází z první třetiny 13. století, kdy byl zhotoven pro uložení ostatků tohoto a několika dalších světců. Byl několik staletí majetkem benediktinského kláštera v belgickém městě Florennes, který byl však po Francouzské revoluci zrušen. Relikviář, který byl poškozen, prodala církevní rada šlechtici Alfredu de Beaufort. Ten ho po opravě převezl v roce 1889 na zámek Bečov nad Teplou, jehož byl majitelem. Protože však tento rod kolaboroval s nacisty, v roce 1945 byly všichni členové nuceni uprchnout ze země jen s nejnutnějšími věcmi. Relikviář proto ukryli pod zemí v kapli Nanebevzetí Panny Marie, kde byl znovu objeven v roce 1985, ovšem v žalostném stavu. Jeho kompletní rekonstrukce byla dokončena roku 2002 a od té doby ho může obdivovat každý návštěvník bečovského zámku.

Vydejte se po stopách historie v Bečvě nad Teplou a poté si dopřejte ticho a klid okolních hlubokých lesů, které budou balzámem na duši oproti shonu a stresu všedních dnů.

Karlovarský kraj

Když se řekne Karlovarský kraj, většině lidí se vybaví lázně a s tím spojené lázeňské pobyty. A není divu, vždyť jich je tu několik a mezi nimi i ty nejslavnější. Karlovy Vary jsou správním centrem Karlovarského kraje a také nejnavštěvovanějším lázeňským městem v České republice. Jejich historie sahá až do konce 14. století, kdy je nechal u objeveného pramene v lesích založit císař Karel IV. Dnes ve městě najdete pět lázeňských kolonád – Sadovou, Mlýnskou, Tržní, Zámeckou a Vřídelní kolonádu. Na nich jsou vyvedeny léčivé prameny o různé teplotě zhruba od 30°C do 72°C, celkem jich je 12. Nejznámější je jistě Vřídlo, které ve Vřídelním pavilonu stříká do velké výše. Nahlédnout zde můžete také do prostor pod kolonádou, kde sedimentací minerální vody vzniká typický suvenýr Karlovarská kamenná růže.

Jako o třináctém pramenu se někdy nadneseně mluví o světoznámém bylinném likéru, který se v Karlových Varech vyrábí už od roku 1807. Řeč je samozřejmě o Becherovce a vy zde můžete navštívit i muzeum jí věnované. Najdete ho v domě č.57 na ulici T.G.Masaryka, kde celé století likér vznikal než se přestěhoval do nové budovy továrny. Dlouhou tradici má také Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, který sem každý rok na přelomu června a července přiláká desetitisíce lidí a hvězdy zvučných jmen nejen české, ale také zahraniční. Festival byl poprvé uspořádán v roce 1946 v Mariánských lázních, už příští ročník však hostily Karlovy Vary a tak to zůstalo. Filmové promítání i společenský život se soustřeďuje do hotelu Thermal. Ten můžete navštívit i vy a třeba vyzkoušet jeho unikátní termální bazén vybudovaný ve skále nad městem. Ty největší hvězdy a boháči se nejen při festivalu jistě ubytují v Grandhotelu Pupp, jež je přímo ztělesněním luxusu a pompéznosti. Ubytování tu ale v jiných hotelích a penzionech samozřejmě sežene každý podle svých nároků a možností. Příjemným zážitkem je jízda ozubenou lanovkou k rozhledně Diana, stojící na Výšině přátelství nad městem. Z rozhledny budete mít Karlovy Vary, a nejen je, jako na dlani. Pěkný pohled je také z vyhlídky Kamzíka, který se nachází na stejném kopci, jen o něco níže. Vedou tudy mnohé turistické stezky, které je možno absolvovat i na kole. Celým středem Karlových Varů protéká říčka Teplá, která tu dokresluje příjemnou atmosféru pro procházky a relaxování.

Karlovy Vary tvoří jeden ze tří cípů proslulého lázeňského trojúhelníku západu Čech, kde se v 19. století a na počátku 20. století scházela smetánka a dokonce se tu dojednávaly mnohé politické dohody. Dalším pomyslným cípem tedy jsou Mariánské lázně, nejmladší z tohoto trojúhelníku. Vznikly jako samostatná obec až na počátku 19. století a během tohoto století se také teprve budovaly lázeňské domy. Lázním velmi prospěla návštěva významného německého básníka Johanna Wolfganga Goetheho, který byl tímto místem přímo nadšen. Díky jeho oblibě se sem brzy sjížděla bohatá klientela a lázně začaly prosperovat. K léčbě je tu využíváno 53 pramenů, k pitným kůrám šest. Jsou to všechno studené kyselky rozličného složení. Jednou z dominant města je Kolonáda Maxima Gorkého, tato neobarokní litinová stavba je zajímavá a také velmi krásná. Jen kousek od ní na hlavní lázeňské trase se nachází další známá stavba – Zpívající fontána. Jde o multimediální koncertní fontánu, jež pravidelně hraje svoje skladby v úchvatném spojení vodní choreografie, hudby a hry světel. Shlédnout její představení je opravdovým zážitkem. Navštívit můžete také mnohé sakrální památky a muzea. Pro vyznavače zimních sportů je připraven skiareál Mariánské lázně.

Třetím a posledním bodem lázeňského trojúhelníku jsou Františkovy lázně. Voda z lázeňských pramenů tu byla známa v 15. století a to nejen mezi místními obyvately, ale také v sousedním Německu, kam byla už tehdy prodávána. Stavba lázeňského centra, které je dnes chráněno, započala někdy před dvěma sty lety a vytvořila krásný celek s jedinečnou atmosférou. Se zdravotními potížemi pomáhá pacientům přes 20 pramenů, které se využívají různými způsoby. Pavilony s prameny jsou pěknou ukázkou lázeňské architektury. Na kávu si můžete zajít třeba do kavárny v přízemí domu č.7 v Národní ulici, ve kterém při svém pobytu zde v roce 1812 bydlel Ludwig van Beethoven. Ať už se tu ubytujete kvůli obdivování památek či léčení, jistě si toto malebné malé město oblíbíte.

Zhruba mezi těmito třemi lázněmi se rozkládá chráněná krajinná oblast Slavkovský les. Zdejší příroda je velmi pestrá a zahrnuje kaňony se skalními útvary v údolí řek Teplá a Ohře, mokřadní louky i bučiny.

V kraji se nachází ještě dvoje lázně a to Jáchymov a Kynžvart, které se jako jediné u nás specializují pouze na dětské pacienty. Jižně od lázní Kynžvart leží zámek Kynžvart. Slavný je hlavně díky tomu, že sloužil jako letní sídlo rakouského kancléře knížete Metternicha, který mu také vtisknul jeho dnešní podobu. V zámku bylo už v roce 1828 založeno muzeum, které patří k nejstarším u nás. Dnes si zde můžete prohlédnout sbírky historických mincí, uměleckých předmětů, přírodnin či technických památek. Kancléř Metternich na zámku také vytvořil sbírku kuriozit. Kolem zámku se rozkládá velmi rozsáhlý park s řadou rybníků, mlýnem, sochami, altány a dalšími okrasnými prvky. Oblíbeným poutním místem je pseudogotická dřevěná lesní kaple sv. Kříže na konci parku. V Jáchymově stojí za návštěvu muzeum Královská mincovna, jež připomíná zdejší ražbu stříbrných mincí v 16. a 17. století.

Lázně ale samozřejmě nejsou jedinými zajímavostmi Karlovarského kraje. Hora Klínovec je dalším takovým místem. Je to nejvyšší hora Krušných hor a vypíná se do výšky 1244 m. Na plošině jejího vrcholu se nachází 80 m vysoká televizní věž, 24 m vysoká rozhledna a také horský hotel. Ten byl delší dobu kvůli rekonstrukci uzavřen, ale od konce října 2013 se v něm opět můžete ubytovat. Rozhledna i hotel jsou nejstaršími budovami v Krušných horách. Na vrchol vede lanovka z Jáchymova a severní svahy hory jsou oblíbeným lyžařským střediskem.

Lyžařské středisko přímo v obci najdete v Božím daru, nejvýše položeném městě v Česku. Najdete je v sedle mezi Klínovcem a Božídarským Špičákem, na hranicích s Německem. Turisty je toto místo oblíbeno v zimě i v létě. Kromě lyžařských areálů se v okolí obce nachází přes 70 km běžeckých tratí. V létě jsou hojně navštěvované například přírodní památky Božídarské rašeliniště nebo Vlčí jámy. A každý prosinec je v Božím daru otevřena Ježíškova pošta.

Nejzápadnějším městem České republiky je Aš. Úplně nejzápadnější místo Česka leží nedaleko, v bývalém Újezdě u Krásné. Je to turisty velmi vyhledávaný cíl a má i svou vlastní turistickou známku. Dominantou Aše je vrch Háj, na kterém už téměř 110 let stojí Bismarckova rozhledna. V jejím okolí je krásná příroda a tu najdete i v okolí přírodní památky Goethova skalka. Tento zajímavý útvar je součástí naučné stezky, která vede přes její vrchol.

V Karlovarském kraji je také poměrně velká koncentrace zámků, hradů a zřícenin, z nichž mnohé můžete navštívit. Jmenujme například zámky Bečov nad Teplou či Chyše, který ovlivnil Karla Čapka při jeho tvorbě, hrady Bečov nad Teplou a Loket nebo zříceniny Chebský hrad a Andělská hora.

Lázně, kultura, příroda i historie, to vše láká do tohoto malého, ale bohatého kraje každoročně tisíce turistů a návštěvníků. Myslím, že se dá najít spousta důvodů, proč být mezi nimi.