V Libereckém kraji v obci Sloup (okres Česká Lípa) se nachází velmi zajímavý a poměrně dost starý skalní hrad. Jedná se o památku, která byla do státního seznamu kulturních památek již v roce 1958, konkrétně se jednalo o datum 3. května 1958. V nedávné době jsem tento hrad sama osobně navštívila a hned jsem věděla, že je to místo, o kterém hned musím napsat.
Podle nálezů se dalo určit, že zdejší území bylo osídleno již lidmi z pozdní doby kamenné a následně také Germány. Hrad byl pravděpodobně postaven ve 13. století. Zdejší hrad nechali postavit Ronovci s tím, že brzy se ho ujala jejich příbuzenská větev pánů Berků z Dubé. V roce 1427 (po konci období hustistkých válek) se na hradě usídlil Pancíř ze Smojna (loupeživý rytíř též přezdívaný jako lapka, Mikeš či také Mikuláš). I z tohoto místa podnikal loupežnické výpravy, avšak byl pod ochranou pánů z Vartenberka. V roce 1444 došlo k obléhání hrady, avšak dobyt nebyl. O rok později došlo k dalšímu oblehnutí hradu, tentokrát ale obránce nechala vyhladovět a následně je vypálila. Pancíř ze Smojna slíbil, že hrad už obnovovat nebude, avšak jakmile vojska, která hrad vypálila, odešla, tak Pancíř ze Smojna začal pracovat na obnově hradu a do tří let byl hrad zase v provozu. V roce 1455 ho přenechal synům a v roce 1471 byl hrad koupen znovu Berkovů z dubé. V roce 1639 došlo ke zničení hradu švédskými vojsky, které vedl generál Johanem Benárem. Bohužel už nikdy nedošlo k obnovení hradu.
V dnešní době nejsou nikomu přesně není znám původní uspořádání hradu. Vzhledem k tomu, že hrad byl z větší části spíše dřevěný, tak došlo k jeho snadnému zničení. I v dnešní době je zachován i přístup na skálu, několik místností a také hladomorna a spousta prostorů, které byly vytvořeny ve skále. Návštěvníci zde mohou nalézt například podzemní kapli z roku 1693, umělé jeskyně, které se nazývají jako tzv. frotty a spoustu dalšího. Z horní části hradu je krásný výhled na obce Nový Bor, Janov a samozřejmě i na obci Sloup, ve které se hrad nachází.
Přímo pod hradem je malé placené parkoviště a pár parkovacích míst přímo pod hradem u hlavní silnice, kde je stání zadarmo. Od novoborského náměstí je hrad pro turisty, kteří jdou pěšky, vzdálen po červené stezce přibližně 3,5 km a od vlakové stanice Nový Bor zhruba 4 km.
V kostele skalního hradu je také možné konat svatbu, kdy je celá kaple na 45 minut uzavřena, avšak na déle to bohužel není možné, aby byl plynně obnoven provoz hradu. Svatebčané se však i nadále mohou pohybovat volně po celém hradě například kvůli fotografiím.
Určitě je také velmi důležité zmínit, že hrad byl vyučit již několikrát při natáčení pohádek jako například S čerty nejsou žerty a další.
Nedávno jsem zjistila, že pro některé lidi je zřícenina téměř sprosté slovo. Zříceninu berou jako něco, co už prostě jen chátrá a má to nejlepší za sebou. Pokud jste tohoto názoru, tak vás nejspíš dnešní článek příliš nepotěší. Dnes jsem se rozhodla, že se společně totiž zaměříme na krásnou zříceninu Frýdštejn, která leží v obci Frýdštejn u Malé Skály, což je v okresu Jablonec nad Nisou. Tipy na najlepší ubytování v Libereckém kraji najdete na našem webu.
Dominantu celé této zříceniny tvoří velmi dobře zachovalá vysoká hradní věž. Která je postavena na nejvyšší pískovcové skále. Z tohoto místa je vidět na celé území a věřte mi, že je to opravdu nádherný výhled a rozhled. Z věže, která je 15 metrů vysoká, v průměru má 9 metrů a má 2 metry silné zdivo, je výhled téměř jako z pohádky.
Zdejší území bylo od 13. století majetkem Markvaticů. První zmínka o Frýdštejně pochází již z roku 1385, kdy záznamy z tohoto roku zmiňují jako majitele Bohuňka Puklícez Frýdštejna. Okolo roku 1400 byl hrad v držení rodu Kamenců ze Střížovic a Čakovic
Jak už to tak bývá, tak jakmile se jedná o zajímavé či výhodné místo, tak se jeho majitelé často mění. Neboť každé o takové místo stojí, každý by ho rád vlastnil. Proto se nemůžeme divit, že na začátku 15. století se stal majitelem panství Bohuš z Kováně a hned v roce 1432 byl hrad oblehnutý husity. Nejprve mezi nimi došlo k uzavření dohody, ale později Katolík Bohuš z Kovaně konvertoval a od roku 1448 začal pomáhat Jiřímu z Poděbrad při dobývání Prahy. Po jeho smrti v roce 1460 začal spravovat panství Jan Zajíc z Hazmburka.
Poté se zde vystřídalo několik majitelů. Roku 1489 vlastnil hrad Jiří Berka z Dubé, roku 1498 Vilém Zub z Landštejna, pak Jan Dubecký z Dubče a po roce 1508 Jan Chvalovský z Ledce.
Jan z Vatemberka v roce 1540 koupil hrad a frýdštejnské panství, které připojil k rozsáhlému Vartemberskému panství. Jan z Vartemberka se ale účastnil odboje českých stavů proti králi Ferdinandu I. a proto ztratil roku 1547 některé své statky včetně Frýdštejna a Českého Dubu.
Obě panství koupil Jan z Oprštofru od krále, ale ten se rozhodl, že jeho sídlem bude Český Dub, proto následně došlo k tomu, že začal frýdštejnské panství rozprodávat. Tím bohužel zanikl význam frýdštejnského panství i Frýdštejna jako strážního hradu
Majitelé se zde opravdu střídali následně Oppersdorfové v roce 1591 neobyvatelný hrad s panstvím prodali Zikmundu Smiřickému ze Smiřic. Následně to zde vlastnil Albrecht z Valdštejna a po jeho smrti získal zdejší panství hrabě Jan Ludvík Isolani, což byl císařský plukovník. Jedna z jeho dcer odkázala následně panství církvi, která ho vlastnila až do roku 1838. V tomto roce se stala vlastníkem Kamila Rohana.
Hrad je již od roku 1892 přístupný. V dnešní době je majitelem hradu obec Frýdštejn. Vzhledem k tomu, že hrad je přístupný, byla by určitě škoda ho nenavštívit.
Otevírací doba od května do října je každý den od 10:00 hod. do 17:00 hod.Pro děti do 6 let je vstupné zdarma, děti do 15 let ho mají za 20,- Kč, studenti a důchodci 30,- Kč a dospělí 50,- Kč. (Ceny v roce 2016).
V dnešním Českém ráji byl v 15. století vybudován skalní hrad. Zdejší území bylo osídleno již během 13. století, avšak hrad vznikl až o dvě století později. V nedalekém okolí Příhrazské vrchoviny vzniklo více hradů. Například nejlépe dochovaný a velmi známý Valečov. Z většiny hradů se bohužel dochovali jen pozůstatky. Tak tomu je i u Drabských světniček, které se nacházejí v okrese Mladá Boleslav přibližně 5 km od Mnichova Hradiště.
Drábské světničky jsou již od roku 1958 chráněné jako kulturní památka České republiky (např. společně s nedalekým skalním hradem Klamorna).
Podle historických nálezů dokázali historici potvrdit, že již v 13. století byly Drábské světničky osídleny. V polovině 15. století došlo k rozšíření a následně také k úpravám. Husitské vojska se velmi podíleli na rozšíření a úpravě hradu, neboť ho osídlily a potřebovali kontrolovat cestu údolí Jizery. Údajně byl hrad po bitvě u Lipan opuštěn. Ovšem například ještě v 17. století při tažení císařského vojska sloužil jako útočiště. Stejně tomu bylo i během II. světové války.
Drábské světničky – autor: Niesnerová Dita
Světničky jsou vybudovány do pískovcových bloků s výškou kolem 15 metrů. Od sebe jsou oddělovány různými úzkými štěrbinami, ale také došlo k propojení pomocí dřevěných mostů. Nachází se zde přibližně 30 světniček a také můžeme vidět tři roubené stavby. Drábské světničky nejsou pouze zajímavou kulturní památkou, kterou rádi navštěvují turisté. Jedná se také o místo, které je velmi zajímavé také pro horolezce.
Turisty zde velmi láká nejen zajímavá historie, ale také krásný výhled. Přístupová cesta pro turisty vznikla v roce 1830 kvůli lepšímu a jednoduššímu přístupu. Pro návštěvníky je jistě nejjednodušší cesta jet po dálnici R10 a sjet na Mnichovo Hradiště. Poté jet směrem na Kněžmost a v obci Boseň odbočit na Dneboch, kde se dá zaparkovat na přírodním parkovišti.
Dále je nutno pokračovat pěšky po cestě, která je samozřejmě do kopce. Trasa jistě není vhodná pro kočárky, neboť cesta vede lesem a návštěvníci musí pokračovat po schodech. Kvůli pískovcovému skalnímu městu si návštěvníci musí dávat pozor, aby neuklouzli po písku. Zábradlí je zde uděláno pouze částečně, proto je nejen vhodné dávat pozor na sebe, ale i na děti. Následně už jen stačí projít úzkou chodbičkou mezi skalami a návštěvníci jsou téměř nahoře na Drábských světničkách, odkud je nádherný výhled.
Místo je také velmi zajímavé pro horolezce, neboť si mohou vybrat mezi cca 500 lezeckých cest na 74 skalách.
Drábské světničky jsou dnes jedním z nejnavštěvovanějších míst kraje především pro nádherný výhled na okolí. Bohužel objektu tyto návštěvy škodí. Jedná se o měkký pískovec, který je narušován přírodními vlivy a pomalu se rozpadá. Proto není pochyb, že v budoucnu zmizí i poslední pozůstatky skalního hradu.
Lužické hory nepatří k největším ani nejvyšším pohořím v České republice, rozhodně si s těmi ostatními ale nezadají ve své malebnosti. Až do středověku většinu tohoto území na severu Čech tvořily nepropustné hraniční hvozdy, dnes je to kulturní krajina, kde se střídají zemědělské louky a pastviny s hustým lesem. Turisté sem vyrážejí hlavně za krásou přírody, nekonečnými možnostmi vycházek i vyjížděk na kole, ale čeká tu na ně také mnoho zajímavých míst a památek.
Lužické hory leží zhruba uprostřed mezi městy Liberec v Libereckém kraji a Děčín v kraji Ústeckém. Rozlohou zabírají na českém území 180 km2, poté pokračují ještě kousek za hranicemi s Německem. Nejvyšší horou je Luž se svými 793 metry, který leží na státní hranici. Významné vrcholy jsou také Jedlová (774 m), Klíč (760 m), Hvozd (750 m) a Studenec (736 m). Pohoří je velmi bohaté na srážky a také tu pramení několik toků, i když žádný z nich není nijak velký. Tím největším je říčka Kamenice a pak také několik přítoků řeky Ploučnice. Více než polovinu území Lužických hor pokrývají lesy. Po zásahu člověka je tvoří především smrkové a borové monokultury, původní bučiny jsou již poměrně vzácné a nachází se jen v malých ostrůvcích na vrcholcích hor a odlehlých místech. I ty jsou jedním z důvodů, proč jsou Lužické hory vyhlášené chráněnou krajinnou oblastí. Její plocha činí 267 km2 a kromě samotného pohoří tak ochraňuje i jeho okolí. Na ploše CHKO se nachází 16 maloplošných chráněných území, včetně jedné národní přírodní rezervace Jezevčí vrch. V oblasti CHKO najdete také celkem šest různých naučných stezek, které budou jistě zajímavým tipem na výlet.
Jedlová kamenné pole
Co se týče lidských staveb, je tu lidová architektura velmi rozmanitá. Někde ještě můžete narazit i na původní typickou stavbu roubeného domu s podstávkou, malými dělenými okny a sedlovou střechou. Najdete je ale spíše roztroušené v podhorských vsích, ucelená ukázka tohoto stylu se až na výjimky příliš nedochovala. Touto výjimkou je obec Jiřetín pod Jedlovou, kde se dochovala celá řada lidových domů z 18. a 19. století s typickou lužickou architekturou. Toto původně hornické městečko stojí za návštěvu, je opravdu malebné. Některé z těchto roubených chalup jejich majitelé pronajímají k ubytování, takže si tu můžete i vychutnat atmosféru starých časů. Asi 2 km odsud se na kopci tyčí nejznámější a nejzachovalejší zřícenina této lokality, bývalý hrad Tolštejn. Tento původně gotický hrad, postavený ve 14. století, chátrá již od 17. století, kdy byl opuštěn, nabízí ale přesto zajímavý výlet do historie a navíc je z jeho vrcholových partií skvělý výhled na okolní vrcholy Lužických hor a údolí pod nimi.
V různých obcích a městečkách ale stojí za pozornost také jiné než roubené stavby. Například Jablonné pod Ještědí je jedno z nejstarších měst na severu Čech, nachází se tu několik významných památek a celé centrum je městskou památkovou zónou. Jednou z těch staveb, které tu určitě nepřehlédnete, je krásný barokní chrám sv. Vavřince. Nedaleko Jablonné stojí na skalnatém strmém ostrohu zámek Lemberk. Ten vznikl v 16. století přestavbou hradu a v této převážně renesanční podobě se dochoval dodnes. Zámek, zámecký park a jeho okolí spadá pod památkovou krajinnou zónu Lembersko a nabízí romantická místa pro procházky a rozjímání v přírodě.
Zajímavým městem je i Česká Kamenice, kde vás upoutají kostel sv. Jakuba a poutní kaple Panny Marie a také zřícenina Kamenického hradu na vrcholu 1,5 km vzdáleného kopce Zámecký vrch. V této zřícenině byla vystavěna rozhledna a výhled z ní stojí za to.
Kromě památek kulturních jsou velmi zajímavé i ty vytvořené samotnou přírodou. Mezi nejvíce fascinující patří bezpochyby Panská skála u města Kamenický Šenov. Jde o pozůstatek malého čedičového návrší, kde sloupcová odlučnost čediče vytváří krásné kamenné varhany. Jestli nevíte, co si pod tím máte představit, zkuste si vybavit pohádku Pyšná princezna a scénu, v níž utíkají princezna s princem před stráží a schovají se pod zvláštní skálou z kamenných sloupků. Právě tato pohádka místo zpopularizovala a přitáhla k němu pozornost mnoha turistů. Dalšími pozoruhodnými skalními útvary jsou Bílé kameny na úpatí vrchu Vysoká, skalní ostroh Pustý zámek v údolí říčky Kamenice nebo Dutý kámen u obce Drnovec.
Ať už vás lákají přírodní nebo lidmi vytvořené památky, krásná flora a zajímavá fauna nebo prostě jen pohoda a klid, určitě si v Lužických horách přijdete na své. Jsou krásným koutem naší země a byla by škoda je opomíjet.
Jizerské hory jsou nejsevernějším českým pohořím a zabírají rozlohu přes 400 km2. Nachází se v Libereckém kraji při hranicích s Polskem, kde se také rozkládá převážná část pohoří včetně nejvyšší hory, kterou je Wysoka Kopa (1126 m). Tou českou nejvyšší horou je ale jen o dva metry nižší vrchol Smrk (1124 m). Jizerské hory byly dlouho přiřazovány ke Krkonoším, ke kterým na západě přiléhají, jsou však opravdu samostatným pohořím. Pokud toužíte po horských túrách v náročných, ale zajímavých terénech, vydejte se právě sem. A nebojte se, pověst nevlídných a krutých hor není pravdivá. Líbit se tu bude i běžným turistům všech věkových kategorií. Turistika v tomto výběžku sice kvete až někdy od 19. století a i dnes tu najdete rozhodně více klidu než ve zmíněným Krkonoších, přesto se již Jizerky dávno staly oblíbeným místem k trávení dovolené v létě i zimě. Tomu samozřejmě odpovídá také úroveň ubytovacích, stravovacích i zábavních služeb.
Celé pohoří nese své jméno po řece Jizeře, která pramení právě na svazích hory Smrk. Na její vrchol se můžete vydat a ze zdejší rozhledny si pak vychutnat fascinující výhled na všechny světové strany. Kromě Smrku jsou významnými tisícimetrovými horami také například Jizera či Smědavská hora. Většina území pohoří je vyhlášena chráněnou krajinnou oblastí Jizerské hory. O důvodech ochrany netřeba diskutovat, jsou jimi samozřejmě vzácné přírodní scenérie a rostliny a živočichové, kteří se zde vyskytují. Přísně chráněny jsou především rašeliniště, které zabírají celkem plochu přes 250 ha. Většina je zcela nepřístupná, výjimku tvoří jen dvě z nich a to rašeliniště Na čihadle a Jizerky. Pokud stále nemáte přírody dost, zavítejte do národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny. Tady na vás čeká krásná krajina s mnohými skalními útvary a vyhlídkami do širokého okolí. Zajímavostí, která stojí za vidění, je i třicet metrů vysoký vodopád Velký Štolpich, který je nejvyšším vodopádem v těchto horách. Vydat se na procházku nebo túru můžete po mnoha turistických trasách i naučných stezkách, například naučné stezce Oldřichovské háje a skály.
Jizerské hory lákají v zimě mnoho milovníků zimních sportů. Největší středisko sjezdového lyžování těchto hor leží na svazích Tanvaldského Špičáku, který má přitom sotva 800 metrů nadmořské výšky. Jizerky mají v oblibě také běžkaři, už od roku 1968 se tu pravidelně každý rok jezdí závod v běhu na lyžích Jizerská padesátka. Tento tradiční a oblíbený závod dal základy ke vzniku Jizerské magistrály, síti upravovaných běžkařských stop v délce úctyhodných 170 km. V létě tato magistrála slouží pro změnu cyklistům i pěším turistům, kteří také využívají její upravené cesty. Dalším sportem, který se tu často provozuje, je horolezectví. Skalní terény nabízejí skvělé podmínky pro všechny vyznavače lezení v přírodě.
Za památkami vytvořenými lidskou rukou se vydejte do měst a míst v okolí Jizerských hor. Tím největším městem je tu Liberec, kde se zároveň nabízí nepřeberné množství ubytovacích možností. Vedle něj se tyčí symbol celého Libereckého kraje, hora Ještěd. Lanovka vás vyveze z města až na vrchol, kde stojí typický televizní vysílač. Ve městě samotném historie dýchá z mnoha staveb, tou nejnápadnější a snad i nejkrásnější je novorenesanční radnice z roku 1893. V Liberci najdete také například zoologickou zahradu, dokonce nejstarší v Česku založenou již v roce 1919. K vidění je tu více než tisícovka zvířat ve zhruba 170 druzích.
Symbol Libereckého kraje hora Ještěd
Jizerské hory mají své kouzlo v létě i v zimě. Sytě zelená barva, kam jen dohlédnete, vás bude provázet při vašich letních toulkách a jiskřivá bílá naopak zahalí zimní dny v tomto kraji. Barevný podzim a jaro pak jsou už jen třešničkou na dortu Jizerek.
České středohoří je u nás zcela jedinečným pohořím, které láká turisty svým zajímavým charakterem. Může za to jeho sopečný původ, který v jinak rovinaté krajině vyzvedl do výše typicky kuželovité a kupovité hory. Tuto nyní členitou krajinu, které se díky rozvinutému ovocnářství přezdívá zahrada Čech, najdete na severozápadě České republiky, v Ústeckém a částečně také v Libereckém kraji. Ubytujte se v tomto malebném koutě české krajiny a pojďte se s ním seznámit blíže.
České středohoří se táhne 70 km na délku a zabírá rozlohu 1265 km2, čímž je největším pozůstatkem sopečné činnosti na našem území. Horké magma tu před několika miliony let vystupovalo na povrch a utvářelo hory v podobě kuželů a vodní toky v něm zase modelovaly hluboká údolí. Tím nejznámějším je údolí řeky Labe, kterým tato řeka vstupuje do Českého středohoří a jemuž se říká Porta Bohemica nebo-li Brána Čech. Nejvyšším vrcholem Českého středohoří je hora Milešovka s 837 metry nadmořské výšky. Dalšími významnými vrchy jsou například Hradišťany (752 m), Sedlo (726 m) nebo Kletečná (706 m). Kromě řeky Labe, kterou obklopuje mimořádně úrodná půda, je druhým významným tokem tady řeka Ploučnice. Voda umí někdy krásně čarovat, o čemž se tu turisté mohou přesvědčit v okolí Ústí nad Labem, kde přítoky této řeky vytvářejí poměrně velké vodopády, nejvyšší Vaňovský vodopád měří až 12 metrů. Kromě něj se můžete podívat na scenérie vodopádu Moravanského, ve Vlčí rokli, u Budova nebo v údolí Peklo.
Většina území spadá pod chráněnou krajinnou oblast Českého středohoří a důvodem ochrany je právě u nás ojedinělý sopečný ráz krajiny. Tato CHKO byla založena v roce 1976 a vyňat je z ní jen severozápad Českého středohoří kvůli těžbě uhlí. Touto těžbou a s ní souvisejícím průmyslem je v této části krajina bohužel značně zdevastována. Naštěstí většina území zůstala ve své krásné podobě. Díky úrodnosti kraje je pokrytá lesy jen malá plocha půdy, zbytek je ale velmi dobře obhospodařován a zkultivován. Najdete tu rozmanité bohatství flóry i fauny a daří se tu i vzácným druhům rostlin a živočichů.
Správním centrem CHKO a zároveň nejčastějším výchozím bodem k poznávání krás Českého středohoří je město Litoměřice, odkud vychází většina významných turistických tras. V Litoměřicích najdete krásné historické památky a samozřejmě také spoustu možností ubytování i zábavy. Za pozornost stojí minimálně centrální Mírové náměstí, kde se nachází mnoho architektonicky cenných budov. V Litoměřicích na výstavišti se také každoročně v září koná známá a populární výstava Zahrada Čech, na kterou přijíždí mnoho návštěvníků.
Kalvárie vesnice Ostré
Dalšími vstupními branami do Českého středohoří jsou města Ústí nad Labem, Nový Bor nebo Děčín. Také tyto obce nabízí kromě blízkosti turistických tras po českém středohoří dobré možnosti ubytování i zajímavé památky a místa na svém území. Jinak je pro tuto oblast typická především hustá síť malých obcí či osad. V lidové architektuře se tu prolínají typy staveb roubených, zděných i hrázděných, najdete tu v kraji mnoho památek tohoto lidového stylu. A velmi lákavé jsou i zámky, hrady, tvrze a další šlechtická sídla postavená na vrcholcích kopců či jejich zříceniny, které svou romantickou atmosférou lákají k návštěvě. Jmenujme například hrad a zámek Skalka, zříceniny hradů Kostomlaty, Kamýk nebo Košťálov a spoustu dalších cílů výletů.
České středohoří je krásný až magický kraj, který každého osloví svým zvláštním charakterem, přitažlivým kouzlem, překrásnou krajinou i sympatickými lidmi. Strávit svou dovolenou tady znamená užít si spoustu zajímavých výletů, odpočinout si od každodenního shonu a přitom třeba i zlepšit svou fyzičku putováním pěšky či na kole.
Spojení hustých lesů s neobvyklými skalními útvary tyčícími se vysoko k nebi vytváří úžasné scenérie, které můžete i vy navštívit v Libereckém kraji, v oblasti Českého ráje. Hruboskalsko se nachází asi 5 kilometrů od města Turnov, leží mezi obcemi Sedmihorky, Hrubá skála a Kacanovy. Jak v těchto obcích, tak v Turnově najdete mnoho možností ubytování. Toto skalní město patří mezi největší a také nejcennější v České republice. Tvoří ho stovky skalních masivů i samostatných skalních věží, které se tyčí i 60 metrů vysoko k nebi. Skály mají různé tvary a podoby, které vytvořila sama příroda. Pískovec je totiž poměrně málo odolná hornina a tak neustálým působením vnějších vlivů vznikají působivé úkazy jako skalní brány, oka nebo voštiny. Skalních věží můžete v této oblasti napočítat až čtyři sta. Celou tuto krásu chrání roku vyhlášená 1998 rezervace, do které je pro návštěvníky celoročně volný vstup. Prochází tudy několik značených turistických cest, hlavní jsou červená a žlutá, jež jsou vhodné i pro cyklisty a rodiny s dětmi v kočárku. Skalním městem vede také 7,5 km dlouhá naučná stezka, která začíná a končí v Lázních Sedmihorky. Asi nejoblíbenější je červená trasa zvaná Zlatá stezka Českého ráje. Vede od zámku Hrubá skála po rozhlednu Hlavatici a to vrcholovými partiemi, které nabízí ty nejkrásnější výhledy na okolí. K takovým rozhledům slouží i upravené vyhlídky, některé z nich jsou velmi známé, jmenujme například Mariánskou vyhlídku, ze které je pěkný pohled na Dračí skály a hrad Trosky v pozadí, Janovu vyhlídku, vyhlídku Na Kapelu nebo U Lvíčka. Nejznámější a také nejhezčí skalní brána tady je Bránička, která má dokonale klenutý strop. Mnoho věží nese své vlastní jméno, nejvyšší skalní věž se jmenuje Kapelník, další jsou například Taktovka, Maják, Dračí věž nebo Skautská věž. Tato místa jsou oblíbená nejen turisty, ale také horolezci. Možná si teď někdo vybaví scénu z filmu Jak dostat tatínka do polepšovny, kdy tatínek učí syna lézt na skálu. Právě tato a několik dalších scén se tu natáčelo. Filmaři tu pracovali vícekrát, dalším známým filmem zde natáčeným je například pohádka Princ Bajaja.
Poznávací okruh Trávníky
Lázně Sedmihorky vznikly díky pramenům bohatým na ionty, které se v Hruboskalsku nachází. Léčivý pramen Sedmihorky byl známý už od roku 1702. Vodoléčebné lázně tu byly založeny v letech 1839-41 a brzy sem jezdili významní hosté jako například Jan Neruda nebo Eliška Krásnohorská. Lázně časem zanikly a byly přeměněny na rekreační místo. Dnes slouží zrestaurované budovy jako hotel nabízející příjemné ubytování a kongresové centrum. Pro turisty je tu v letní sezóně otevřena stylová staročeská restaurace Podzámecká krčma.
Při návštěvě Hruboskalska nemůžete minout ani zámek Hrubá skála. Ten byl na skalním masivu postaven už ve 14. století a mnohokrát změnil svou tvář. Dnes zámek slouží jako hotel, ale návštěvníkům je přístupné jeho nádvoří, vyhlídková věž a zámecký park. V letní sezóně se tu pak konají historické slavnosti. Pod zámkem se nachází hluboká rokle, do které vede 65 metrů dlouhá úzká průrva zvaná Myší díra. V okolí samoty a hájovny v blízkosti Hrubé skály se rozkládá přírodní památka Arboretum Bukovina, kde se nachází celkem 400 chráněných památných stromů.
Dalšími významnými památkami v blízkém okolí je pak například zřícenina hradu Valdštejn nedaleko Turnova. Jde o jeden z nejstarších hradů v tomto kraji, byl postaven v druhé polovině 13. století. Nedaleko obce Kacanovy pak stojí kulturní památka lidové architektury Kopicův statek pocházející z 18. století. Stojí o samotě asi 1 kilometr od obce a je jednou z nejhezčích ukázek lidové architektury ve zdejším kraji. U statku stojí socha svatého Jiřího a také se tu nachází rokle, kde si můžete prohlédnout řadu pískovcových reliéfů vytvořených majitelem Vojtěchem Kopicem.
Zřícenina hradu Trosky
O kousek dále jistě stojí za chvíli času zřícenina hradu Trosky, jeden z hlavních symbolů Českého ráje. Hrad vznikl na konci 14. století, ale už za třicetileté války byl opuštěný a zpustlý. V první polovině 20. století se stal hrad majetkem Klubu českých turistů, ale teprve v roce 2000 se podařilo postavit vyhlídku pod věží Panna a nové přístupové schodiště a vyhlídku na věži Baba. Kolem hradu prochází několik turistických cest a autem se dá dojet až na parkoviště sotva 100 metrů od něj. Zajímavá je prohlídka zříceniny i krásné rozhledy po krajině.
Jedno z nejkrásnějších skalních měst, které můžete v Česku navštívit, a zajímavé památky kolem slibují skvělý program nejen na výlet, ale rovnou na celou dovolenou. Navštivte tento kouzelný a tajemný kout České republiky.
Pokud nepočítáme Prahu, která je také samostatným správním celkem, je Liberecký kraj rozlohou tím nejmenším u nás. Rozhodně však ale netratí na atraktivnosti, jeho různorodost nabídne mnoho zajímavostí pro každého turistu ubytovaného v tomto kraji. Leží na úplném severu naší země a reliéf jeho krajiny je hodně členitý, zejména díky pokračování Krkonošských hor na severovýchodě a na severu se rozkládajících Lužických a Jizerských hor.
Co se Krkonoš týče, na území Libereckého kraje se nachází jedno z jejich nejznámějších lyžařských středisek jménem Harrachov. Toto zimní středisko proslavily po celém světě hlavně skokanské můstky na úpatí Čertovy hory. Jedním z nich je i mamutí můstek K-185, nejvyšší skokanský můstek na světě, který tu byl postaven v roce 1980. Po revoluci v roce 1989 zažilo město obrovský rozmach v turistickém ruchu a bylo postaveno velké množství ubytovacích a stravovacích zařízení. Harrachov ale není jen horské letovisko pro milovníky zimních sportů, nabízí zajímavosti i pro ostatní turisty. Jednou z nich je například zdejší sklárna, která byla založena už v roce 1712 a je tak druhou nejstarší sklárnou v České republice. Můžete se tu při prohlídce seznámit s různými metodami výroby skla a v areálu se nachází také malý pivovar. Vedle sklárny stojí kaple sv. Alžběty, jejíž raritou je plně funkční skleněný zvon měřící 50 cm a vážící deset kilo. Ve zdejší sklárně byl odlit v roce 1916 a dodnes ho rozeznívá dřevěné srdce potažené kůží. Nahlédnout můžete například také do Lyžařského muzea.
Asi 1,5 km od Harrachova vytváří řeka Mumlava krásné vodopády. Jsou tvořeny několika stupni, z nichž ty nejvyšší mají až dvanáct metrů. Při jarním tání je to podívaná opravdu ohromující, ale i v zimě je na co se dívat. To totiž často vodopády zamrznou a změní se v ledopády.
Na západě přechází Krkonoše v Jizerské hory, pojmenované podle řeky Jizery, která zde pramení na nejvyšším vrcholu. Tím je hora Smrk (1124 m.n.m.). Jizerské hory nabízí spoustu lákavého v závislosti na tom, v které části se nacházíte. Pokud se dostanete na východ, do Tanvaldu, byla by jistě škoda nechat si ujít jízdu takzvanou zubačkou. Jedná se o ozubnicovou trať, nejstrmější železnici v Česku. Její trať vede z Tanvaldu, přes Desnou a Kořenov až do Harrachova. V místní části Kořenova se nachází osada Jizerka, kde se seznámíte se skutečným životem a historií v Jizerských horách. V zimních měsících bývá osada úplně odříznuta od zbytku světa sněhovými závějemi a vy si tu tak můžete vychutnat klid a krásu nerušené přírody. I v létě je tu ale krásně. Také zde zažijete opravdovou tmu, jelikož osada spadá do Jizerské oblasti tmavé oblohy. Rezervace jako tato se snaží upozornit lidi na problém světelného znečištění a jeho vliv na životní prostředí. V osadě proto nenajdete žádná veřejná osvětlení či poutače. Nedaleko osady se potom rozkládá národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizerky.
Na východě kraje se nachází Bozkovské dolomitové jeskyně. Jejich krápníková výzdoba sice není tak bohatá jako třeba v jeskyních Moravského krasu, zato je ale unikátní. A chloubou jeskyní je podzemní jezero, s vodní plochou 320 m2 největší u nás. Voda v něm je průzračná a má typickou modrozelenou barvu díky vysokému obsahu rozpuštěných látek.
Bozkovské dolomitové jeskyně
Jablonec nad Nisou je město proslulé výrobou skla a bižuterie. Navštívit tu můžete jednu z mnoha sklářských firem a zakoupit si třeba nějaký suvenýr. Z Jablonce je to pak jen kousek do Liberce, hlavního města kraje. Dominantou okolí je hora Ještěd, na jejímž vrcholu stojí známý televiznívysílač, tvořící symbol města i kraje. V jeho dolní části je možno se ubytovat v hotelu nebo se alespoň občerstvit v restauraci. Na Ještěd se dostanete pohodlně lanovkou, nástupní stanice se nachází nedaleko konečné zastávky MHD v Liberecké městské části Horní Hanychov. Na svahu Ještědu je oblíbené lyžařské středisko, zřejmě nejlépe dostupné centrum pro lyžaře v celém Česku. Liberec nabízí mnoho krásných památek, například novorenesanční stavba Liberecké radnice nebo zámek jistě stojí za vidění, stejně jako množství sakrálních památek. Významnou budovou je také Severočeské muzeum. Obsahuje přírodovědné a regionální sbírky a je nejstarším uměleckoprůmyslovým muzeem v Česku. V Liberci se nachází také zoologická zahrada, založená už v roce 1919 jako první v České republice. Jejími největšími lákadly jsou bílí tygři a lachtani.
Od Liberce směrem na sever narazíte na město Frýdlant a jeho dominantu, stejnojmenný hrad azámek. Celý komplex, stojící na vysoké skále nad údolím řeky Smědá, se skládá ze středověkého hradu a renesančního zámku. Patří k nejcennějším památkovým celkům a turistům slouží už více než dvě století. Zpřístupněn byl už v roce 1801 a stal se tak nejstarším hradním muzeem ve středníEvropě. Nabízí ukázky zámeckého vybavení, sbírky zbraní a dýmek či obrazárnu.
Další významný zámek Lemberk stojí kousek od městečka Jablonné v Podještědí, původní hrad byl v 16. století přestavěn na renesanční zámek. Už jenom jeho krásné nádvoří stojí za návštěvu. V Jablonné se nachází také Bazilika sv. Vavřince a sv. Zdislavy, což je překrásný barokní kostel v areálu dominikánského kláštera.
Národní kulturní památka, zámek Zákupy, vítá turisty ve stejnojmenné obci jen pár kilometrů od města Česká Lípa. Jeho součástí jsou mnohé hospodářské budovy, zámecký příkop s medvědy a rozsáhlý anglický a francouzský park.
Jižním směrem se poté rozprostírá Máchovo jezero, jeden z největších českých rybníků. Toto místo je neodmyslitelně spjaté s rekreací, zábavou a trávením volného času. V jeho okolí se nachází mnoho hotelů, penzionů či chat, své ubytovací služby a zázemí nabízí také řada kempů. Dvě centra cestovního ruchu zde jsou Doksy a jejich část Staré Splavy. Fanoušky komiksových postaviček ze známého Čtyřlístku jistě potěší Muzeum Čtyřlístku, nacházející se v podkroví místní knihovny. Právě Máchovo jezero je totiž předlohou komiksového rybníku Blaťáku a Doksy zřejmě představovaly pohádkové Třeskoprsky. Na spjatost se slavnými postavičkami poukazuje také naučná stezka Se Čtyřlístkem okolo Blaťáku. V Doksech stojí také pěkný zámek, ale bohužel je veřejnosti nepřístupný, protože momentálně čeká na nového majitele. Přístupný je však zcela jistě hrad Bezděz, stojící na kopci asi šest kilometrů od Doksů. Tato zřícenina hradu se řadí k nejvýznamnějším svého druhu u nás. Je to nejlépe zachovalý hrad Přemysla Otakara II. a pravidelně láká davy turistů. Může jim nabídnout velkou část zachovalých hradebních zdí, horní hrad s raně gotickou kaplí, starým královským palácem či purkrabstvím a věž, ze které je krásný výhled na okolí. K hradu vede křížová cesta s barokními kapličkami.
Na východ od Máchova jezera jsou další vodní plochy, celá soustava Holandských rybníků. Tvořilo ji 23 rybníků a vodních nádrží, některé z nich však už zanikly nebo byly spojeny s jinými. Některé jsou využívány pro intenzivní chov ryb a jiné zase k rekreaci. I tady se nachází kempy nabízející ubytování. Soustavu rybníků pěkně uvidíte z nedalekého kopce, kde stojí zřícenina hraduRonov.
Na jihovýchodě kraje stojí za návštěvu města na pomezí Českého ráje a Podkrkonoší jako Turnov, Lomnice nad Popelkou nebo Jilemnice, která je už spíše částí Krkonoš a tvoří centrum této jejich západní části. Zajímavým městem jsou také Semily. V jejich blízkosti se nachází ojedinělé údolíJizery u Semil a Bítouchova, což je přírodní rezervace patřící ke Geoparku UNESCO. Pravou stranou údolí vedou dvě stezky – Riegrova a Kamenického. Riegrova stezka nabízí mnoho zajímavého, například dvě vyhlídky, 12 m dlouhý tunýlek pro pěší nebo 77 m dlouhá vysutáželezná galerie, díky níž se dá jeden z úseků přejít nad hladinou řeky. Navštívíte-li toto místo při zimním či předjarním táním, budete mít z této galerie úchvatný pohled na ledopád, který tu vzniká. Bývá až 20 m široký a 10 m vysoký.
A to už jsme zase zpět, kousek od Bozkovských dolomitových jeskyní na severu či Krkonoš na východě. Zdaleka jsme ale neprošli všechna zajímavá místa, která by stála za to. I takový malý kraj jako Liberecký toho totiž nabízí spoustu a pro všechny.
