Javoříčské jeskyně se nachází na střední Moravě. Podzemní systém zdejších jeskyní tvoří velmi komplikovaný komplex chodem, dómů a propastí. Je zde tzv. krápníková výzdoba, která je jedna z nejbohatších a největších v České republice. Celou krásu Javoříčských jeskyň mohou obdivovat návštěvníci ubytovaní v okolí, neboť jsou již jeskyně v dnešní době pro turisty přístupné.
Jeskyně patří do součástí Národní přírodní rezervace Špraněk, jehož vrch se nachází 538 metrů nad mořem. Jedná se o ostrůvek devonských vápenců. Zdejší podzemní prostory byly vytvořeny tokem potoku Špraňek.
Prostory mají délku přes 4 000 metrů a denivelaci přes 60 metrů. Jeskyně jsou uspořádány do tří pater. Horní patro je tvořeno největším prostorem s krápníkovou výzdobou, kde jsou návštěvnické trasy.. Kromě velmi zajímavé a krásné krápníkové výzdoby je zde i velmi hojný výskyt tzv. heliklitů, což je se útvar sekundární krasové výplně, který když roste, tak vypadá, že roste proti zákonům gravitace. Nejznámějším krápníkovém úvarem a také symbolem této jeskyně je sintrová záclona, která je neuvěřitelně vysoká. Měří přes 2 metry a vznikla vysrážením uhličitanu vápenatého z roztoku obsahující rozpuštěný vápenec. K jeho tvorbě dochází při vypařování vody.
Javořické jeskyně
Střední patro má prostory menší a velmi často značně zahliněnými a bohužel již bez krápníkové výzdoby. Obě patra jsou spojeny 40 metrů hlubokými propastmi. I na střední patře jsou známé propasti, které směřují do hloubky pod střední patro. Z toho je jasné, že je zde ještě Spodní patro, které není dostatečně prozkoumáno. Ví se o něm především kvůli tomu, že aktivní potok Špraňk má pod tzv. Zkamenělým zámkem ponor, kde se část vody potoka ztrácí do podzemí a jistě je všem známo, že musí někudy odtékat. Je jisté, že odtéká právě spodním patrem. Jedná se zde spíše o malé rozměry chodeb. Předpokládá se, že nejspíš součástí tohoto spodního patra jsou i prostory v jeskyni Zkamenělého zámku.
V roce 1936 začal v jeskyních na Špraňku působit místní revírník Vilém Švec, který se svojí skupinou začal podnikat výkopové práce. Již po 6 týdnech se jim otevřela 27 metrů hluboká propast a na její dno postupně a velmi opatrně sestupovali. Díky tomu našli jeskyní chodbu, která pokračovala dvěmi směry. Tento průnik byl velmi obtížní a došlo k objevené tzv. Objevné cesty, která je součástí středního patra. Následně badatelé dne 14. dubna 1938 objevili mohutné prostory a další prostory horního patra. Dále byla prokopána chodba na povrch, což umožnilo zahájení zpřístupňových prací. Dne 15. května 1939 došlo k otevření Javoříčské jeskyně pro veřejnost. Dnes se otevírací doba pro návštěvníky liší podle dnů v týdnů a také podle měsíců, avšak je možné si domluvit i mimořádné prohlídky, pokud to ostatní podmínky dovolí.
Prohlídková trasa je rozdělena na dvě a to na tzv. Dlouhou trasu, která má 790 metrů a trvá přibližně hodinu. Plné vstupné je zde (rok 2016) 130,- Kč, senioři 65 + mají vstupné za 90,- Kč a zlevněné vstupné je za 70,- Kč.
Na druhé trase, která se nazývá tzv. Krátká trasa návštěvníci jdou po 360 metrů dlouhé trase, kdy prohlídka trvá přibližně 40 minut. Plné vstupné je zde (rok 2016) 110,- Kč, senioři 65 + mají vstupné za 80,- Kč a zlevněné vstupné je za 60,- Kč. Pokud návštěvníci chtějí fotografovat a natáčet, tak si musí připlatit 40,- Kč.
Javoříčské jeskyně jsou v dnešní době velmi navštěvované především pro krápníkovou výzdobu. Pokud pro svou dovolenou zvolíte Olomoucký kraj, neměla by návštěva jeskyní chybět ve Vašem itineráři.
Olomouc patří mezi nejstarší města České republiky a vždy patřila také mezi ty nejdůležitější. Ještě ve středověku byla správním centrem Moravy a po Praze druhým největším městem. V tomto ji časem předběhlo Brno, přesto je Olomouc i dnes významným centrem kultury, vzdělání i historie. Krása tohoto města, jeho četné památky i skvělá úroveň služeb, ubytování i gastronomie sem láká mnoho turistů, kteří rozhodně nebývají zklamáni.
Historické jádro města je městskou památkovou rezervací, po Praze druhou nejvýznamnější v Česku. Centrem tohoto jádra je Horní náměstí, na němž stojí jedna z jeho dominant, 35 metrů vysoký Sloup Nejsvětější Trojice. Tato barokní památka je od roku 2000 zapsána na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Tento monument oslavující slávu Boží a znázorňující poděkování za ukončení morové epidemie byl vytvořen v letech 1716-1754, jeho vysvěcení v roce 1754 se tehdy zúčastnila i císařovna Marie Terezie. Na Horním náměstí stojí i druhá dominanta, kterou je goticko-renesanční radnice s orlojem. První zmínky o radnici jsou známy z roku 1378 a původní orloj pochází z roku 1420. Současná podoba orloje je dílem malíře Karla Svolinského z poloviny 20. století. Každý den v pravé poledne se můžete podívat na produkci tohoto krásného orloje. Součástí radnice je také 75 metrů vysoká radniční věž, která je přístupná návštěvníkům každý den a je z ní krásný rozhled po celém městě i okolí.
Další národní památkou je Olomoucký hrad, který stojí na Václavském pahorku. Jeho cennou součástí jsou dochované zbytky Přemyslovského románského paláce z 12. století, kde jsou k vidění vzácně zachovalá románská okna s bohatou ornamentální výzdobou. Nejvýznamnější součástí pak je gotická katedrála sv. Václava, která má kromě jiných předností i druhou nejvyšší kostelní věž v Česku měřící celých 100,65 metrů. K významným památkám Olomouce patří také například soubor barokních kašen na několika náměstích. A v neposlední řadě se tu nachází mnoho sakrálních památek, vždyť je Olomouc sídlem moravského arcibiskupství.
Olomouc – Svatý kopeček
Jedna ze čtvrtí Olomouce Svatý kopeček se nachází na nedaleké vyvýšenině, osm kilometrů od centra města, a turisté sem přijíždí hned ze dvou důvodů. Tím prvním je krásná bazilika Navštívení Panny Marie s premonstrátským klášterem. Tato barokní stavba je poutním místem a zároveň jednou z dominant Olomouckého kraje. Byla zbudována v letech 1669-1679 na místě kaple postavené o čtyřicet let dříve a za jejím návrhem stojí slavný architekt Giovanni Pietro Tencalla. Druhým lákavým cílem je zoologická zahrada nacházející se také na tomto návrší. Tato zoologická zahrada je umístěna v lesním prostředí a procházka v ní je tak příjemným osvěžením i v parném létě. Řadí se také k těm největším zoo u nás, její rozloha činí 42,5 ha a k vidění je tu kolem 1700 zvířat ze 340 druhů. Zajímavostí je v ní mimo jiné 32 metrů vysoká vyhlídková věž, ze které uvidíte baziliku i nejvyšší horu Jeseníků Praděd.
V Olomouci se od roku 1967 každoročně na jaře, v létě a na podzim konají mezinárodní zahradnické výstavy zvané Flora Olomouc. Jsou to největší akce svého druhu u nás a jsou velmi populární, navštěvuje je až 80 000 lidí. Ve městě se koná v průběhu roku i mnoho dalších kulturních akcí a festivalů, například Academia film Olomouc – mezinárodní festival dokumentárních filmů, Beerfest, Podzimní festival duchovní hudby či Flamenco festival.
Starobylá Olomouc je krásným spojením historických hodnot minulosti s moderním pojetím života. Přijeďte si sem vychutnat vše, co vám toto město nabízí.
Hledáte místa téměř nedotčená turisty, kde za celý den potkáte sotva pár lidí? Vydejte se na túru po hřebenech Rychlebských hor, místě skoro zapomenutém a přitom tak okouzlujícím. Rozloha tohoto pohoří není velká, ale určitě si zaslouží pozornost na české straně a jistě i té polské, kam pokračuje. Největším městem, kde se v blízkosti Rychlebských hor můžete ubytovat, je Jeseník na jejich jižním konci. Ubytování vám ale rádi nabídnou i v menších obcích v horách i po jejich obvodu.
Rychlebské hory spadají pod Jesenickou oblast a leží v Javornickém výběžku. Jsou hraničním pohořím s Polskem, na jehož území jejich část pokračuje. Pohoří má rozlohu na českém území 276 km2 a na délku od severu k jihu se táhne 30 km daleko. Rychleby, jak se jim zkráceně říká, jsou poměrně plochým pohořím, rozdíly převýšení mezi vrcholy a jejich sedly nejsou nijak závratné. Nejvyššího horou je Smrk se svými 1126 m. Nachází se v jižní části pohoří a zvedá se z Ramzovského sedla, které odděluje Rychlebské hory od Hrubého Jeseníku. Tímto sedlem prochází historická hranice mezi Moravou a Slezskem a dnes se tu nachází osada Ramzová, která je významným střediskem rekreace v Jeseníkách v létě i v zimě. Dalšími známými horskými středisky tu jsou Ostružná a Petříkov. Kromě Smrku se ještě dalších osm vrcholů tyčí výše než tisíc metrů, například druhá nejvyšší Travná hora nebo třetí nejvyšší Polská hora, která je nejsevernějším bodem Moravy a leží přímo na hranicích s Polskem. Známý je také vrch Studený, přes který vede pěkná hřebenová cesta. Na západě odděluje Rychlebské hory od sousedního Králického Sněžníku Kladské sedlo.
Nejsevernější obcí v Rychlebských horách je Bílá Voda, která se rozkládá kolem potoka stejného názvu a je ze tří stran, severu, západu a jihu, obklopena polskou hranicí. Zajímavou stavbou je tu barokní piaristická kolej a kostel Navštívení Panny Marie, jež jsou společně kulturní památkou. Za návštěvu jistě stojí městečko Javorník ležící na severovýchodním úpatí Rychlebských hor. Jeho historické jádro je městskou památkovou zónou a největším turistickým lákadlem je zdejší zámek Jánský vrch. Tyčí se na skalnatém kopci nad obcí Javorník a tvoří nejen její dominantu, ale celého okolí. Historie zámku je spjata s biskupstvím v polské Vratislavi, které zámek i celé Jesenicko vlastnilo až do roku 1984, kdy byl zestátněn. Rezidenční funkci zámek měl až do roku 1945 a tak se tu zachoval početný mobiliář převážně z 19. století a také historická nástěnná výmalba a tapety. Uvidíte zde i vzácné obrazy a další cenné umělecké předměty, sbírku hudebních nástrojů a unikátní sbírku dýmek čítající zhruba 2000 exemplářů. Poblíž města se nachází zřícenina hradu Rychleby, i když z něj dnes zbyly již jen chátrající malé zbytky.
Na území Rychlebských hor se nachází také dvě jeskyně, které je možno navštívit. První je jeskyně Na Špičáku, která se nachází pod kopcem Velký Špičák mezi obcemi Písečná a Supíkovice. Zajímavá je především množstvím chodeb, puklin a síní neobvyklých tvarů vytvořených vodou a na jejích stěnách uvidíte také historické nápisy a kresby svědčící o její oblíbenosti. Jeskyně patří mezi nejstarší písemně doložené jeskyně ve střední Evropě, první zmínky o ní pochází už z roku 1430. Druhou je jeskyně Na Pomezí, kterou najdete poblíž Lipové-Lázně. V ní si budete moci prohlédnout pro změnu krásnou a bohatou krápníkovou výzdobu.
Významným turistickým cílem v Rychlebských horách jsou Nýznerovské vodopády, které na svém toku vytváří Stříbrný potok. Je to kaskádovitá soustava vodopádů v divoké soutěsce před soutokem Stříbrného potoka s Bučinským u osady Nýznerov, asi 6 km od obce Žulová. Tato soutěska je dlouhá 110 metrů a její převýšení činí 14 metrů, nejvyšší vodopád pak měří 3 metry. Voda tu vymlela zajímavé skalní mísy, obří hrnce a kotle.
Rychlebské hory jsou ideálním místem pro milovníky horských kol a divoké jízdy na nich. V okolí obce Černá voda vznikla několik desítek kilometrů dlouhá síť upravených stezek pro zábavnou jízdu na horském kole, neboli singltrek. Pěší túra po hřebenovce je spíš střední náročnosti a je vhodná pro zdatnější turisty, ale i ti méně zdatní nebo rodiny s malými dětmi si tu najdou mnoho cest a krásných míst, kam se vydat.
Objevujte zákoutí Rychlebských hor a nechte se okouzlovat zdejší krajinou. Jistě sami uznáte, že jsou opomíjeny neprávem. Tipy na ubytování v Olomouckém kraji
Národní přírodní rezervace Rejvíz je jednou z nejkrásnějších oblastí Jeseníků. Jedná se o největší moravské rašeliniště s rozlohou téměř 400 ha. Tento komplex vrchovištního rašeliniště, podmáčených smrčin a rašelinných luk nabízí unikátní flóru i faunu, kterou stojí za to vidět. Jste-li ubytováni na Jesenicku nebo někde jinde v Olomouckém kraji, udělejte si výlet k Mechovým jezírkům.
Jádrem rezervace je stále aktivní rašeliniště rozdělené na dvě části a to Malé a Velké mechové jezírko. Malé mechové jezírko je nepřístupné, jeho okolí je značně zarostlé a není možno se k němu dostat. K Velkému mechovému jezírku se ale dostanete pohodlně, až k němu totiž vede Naučná stezka Rejvíz. Ta začíná u dřevěné chatky, kam vás dovede některá ze značených turistických tras. Za malé vstupné poté pokračujete dále po povalovém chodníku přímo k jezírku. Cestou si můžete všimnout, jak se les mění ze smrkového porostu v les tvořený převážně borovicí blatkou, které se v rašelinné půdě daří. Chodník končí plošinou u jezírka, kde je i malé odpočívadlo. Můžete si tu plně vychutnat pohled na uklidňující hladinu vody a čistou přírodu kolem. Samotného klidu tu ale asi moc nezažijete, místo je velmi oblíbené a frekventované, po Pradědu jde o druhé nejnavštěvovanější místo v Jeseníkách. Přesto, nebo možná právě proto, jistě stojí za to ho také navštívit. Po procházce se můžete zahřát nebo naopak v létě ochladit v penzionu Rejvíz, u kterého se nachází parkoviště a začátek nejkratší pěší cesty k Velkému mechovému jezírku. Tento penzion i další v obci Rejvíz nabízí svým hostům ubytování i stravování po celý rok. Penzion Rejvíz je však známý ještě jednou zajímavostí. Židle v hospodě jsou ručně vyřezávané a každá nese podobu jednoho obyvatele Rejvízu. Vesnička je to malá, takže se sem vešli nejspíš všichni. Obec Rejvíz má jenom asi 75 stálých obyvatel, zbytek jsou chataři a turisté. Zato ale byla vyhlášena vesnickou památkovou zónou, protože se tu ve velké míře dochovala původní dřevěná lidová architektura převážně z 19. století. Jsou to typické roubené domky se svisle bedněným štítem a vyřezávanými barevnými šambránami kolem oken. Na konci obce, asi 400 metrů nad posledním domem, se nachází poutní místo Panny Marie Lurdské. Přístup k němu je značen na rozcestníku Starý Rejvíz a najdete ho v lese u skalního masivu. Lidé žijící v této horské osadě věřili v pomoc a ochranu Panny Marie a vybudovali tu proto poutní místo, kam ji chodili prosit a modlit se.
Zhruba 4 kilometry od Rejvízu můžete po červené turistické značce dojít ke zřícenině hradu Koberštejn. Hrad vznikl pravděpodobně ve 13. století a už v 15. století byl nejspíš zase zničen ve válkách, přesná data však nejsou známa. Jako pustý se hrad uvádí až v roce 1687. Do dnešních dnů se dochovalo hlavně torzo hradní věže, které je výraznou dominantou okolí. Výšlap ke zřícenině se však doporučuje spíše zdatnějším turistům, přístup k ní je docela náročný. Skály, na které se zbytky hradu tyčí, využívají rádi horolezci. Dosahují totiž výšky až 30 metrů a hlavně nabízí skvělé podmínky k lezení.
V okolí Rejvízu je nejen mnoho cest pro pěší turistické výšlapy i klidné procházky, na své si tu přijdou také cyklisté a v zimě běžkaři. Pro ně je tu hned několik udržovaných tras, které za dobrých sněhových podmínek uspokojí každého milovníka tohoto sportu. Rejvíz je prostě nádherné místo plné poučení i krásných zážitků, které stojí za to.
Olomoucký kraj se ve svém charakteru na jihu a severu velmi liší. Zatímco sever tvoří pohoří Jeseníků a s ním typicky horská krajina, kde si přijdou na své vyznavači aktivní dovolené, ve střední a jižní části se rozprostírá úrodná Haná, oblast ideální například k módní agroturistice. Ubytovat se na statku a vyzkoušet si na pár dní život na něm bude jistě neocenitelným zážitkem i zkušeností. Kdo má raději pohodlí, vybere si v tomto kraji jistě také ubytování podle svého gusta.
Správním i historickým centrem kraje je město Olomouc, patřící mezi nejstarší a nejdůležitější města v České republice. V jeho centru, na Horním náměstí, stojí jedna z nejvýznamnějších památek – Sloup Nejsvětější Trojice, zapsaný i na seznamu UNESCO. Jedná se o největší seskupení barokních soch v jedné skulptuře ve střední Evropě, měří 35 m a v jeho spodní části se nachází kaple. Na stejném náměstí najdete také Orloj na severní stěně radnice, který zde funguje už od 15. století. V historickém centru města je roztroušen soubor sedmi kašen, šest z nich je historických a jedna novodobá. Stojí za to je vyhledat a prohlédnout. Pokud město navštívíte od jara do podzimu, zavítejte i na výstaviště, kde probíhá známá akce Flora Olomouc. Můžete zde obdivovat nepřeberné množství květin a rostlin všech druhů, jejich mezinárodní výstava se zde koná už bezmála 50 let. Jednou z nejstarších a nejvýznačnějších sakrálních památek Olomouce je Katedrála sv. Václava na Václavském náměstí, stavba původně pocházející ze začátku 12. století. Jižní věž, jedna ze tří věží katedrály, je s výškou 100,65 m nejvyšší kostelní věží Moravy. Katedrála je součástí bývalého přemyslovského hradu, ze kterého se do dnešního dne dochovala část biskupského paláce, zbytky středověkého opevnění a románská věž. Právě část biskupského paláce je vyhlášena Národní kulturní památkou a považována za jednu z nejvýznamnějších památek románské obytné architektury vůbec. Pokud se v Olomouci ubytujete, zajděte si na večeři do některé z restaurací, která ve svém menu nabízí pokrmy ze zdejšího typického výrobku, nezaměnitelně aromatických Olomouckých tvarůžků. A když vám zachutná, můžete se o historii a výrobě tvarůžků dozvědět více v Muzeu Olomouckých tvarůžků v Lošticích.
Nejoblíbenějším výletním i poutním místem v regionu je Svatý kopeček, část Olomouce vzdálená od jejího centra 8 km. Bazilika Navštívení Panny Marie je poutní barokní chrám, monument vrcholu kopce, který nejde přehlédnout. Pro poutníky je to jeden z nejdůležitějších cílů nejen na Moravě, krásu výzdoby a vůbec celého objektu ale jistě ocení i ostatní návštěvníci. Odlišné rozptýlení na všechny čeká jen kousek od baziliky, od roku 1952 je tu otevřena krásná Zoologickázahrada. Součástí zahrady je i rozhledna zvláštní svým trojúhelníkovým půdorysem. Kromě toho je Svatý kopeček vyhledávaným místem pro procházky i cykloturistiku.
Na jižním okraji Olomouckého kraje leží město Přerov. Jeho historické jádro, také nazývané Horní náměstí, je vyhlášeno městskou památkovou zónou. Tvoří jej komplex hradeb se zachovalými renesančními domy, nachází se zde i renesanční zámek vybudovaný na místě původního hradu. O části Přerova zvaném Předmostí se díky nálezu sídliště lovců mamutů z doby před 26 000 lety učí už děti ve škole. Vy si zde můžete projít naučnou stezku Předmostím až do pravěku, která vás zavede k Památníku lovců mamutů a také na Čekyňský kopec, kde stojí socha mláděte mamuta v životní velikosti. Navštívit v okolí můžete i několik technických památek, například vodní mlýny Citov a Vlkoš nebo pivovar Kokory.
Dalším velkým městem kraje je Prostějov, známý oděvním průmyslem. Také jeho centrum je městskou památkovou zónou, kromě historicky starých památek ale stojí za vidění i objekty moderní architektury z období secese, historismu nebo funkcionalismu, například budova Novéradnice, sídlo továrníka L.Wichtrleho či Národní dům s divadlem u Smetanových sadů. Na Pernštýnském náměstí pak najdete Prostějovský zámek. Prostějov a okolí je ideálním místem pro cykloturistiku, vede tudy i mezinárodní cyklotrasa Jantarová stezka.
Jen pár kilometrů od Prostějova leží město Plumlov. Dominantou obce i širokého okolí je zámek z druhé poloviny 17. století, který byl postaven vedle zdejšího hradu. Hrad byl v 18. století zbořen a zůstalo z něj jen několik základových zdí na nádvoří zámku. Ani zámek ale nikdy nezískal původně plánovanou podobu, ze čtyř křídel bylo postaveno kvůli finančním problémům majitelů Lichtenštejnů jen jedno, zato ale s nádherným sloupovým a freskovou a štukovou výzdobou.
Bouzov – hrad
O něco severněji se nachází město Litovel, jemuž se romanticky přezdívá Hanácké Benátky díky jeho poloze na ramenech řeky Moravy. Při prohlídce města určitě nesmíte minout zdejší nejcennější stavbu – Svatojánský most, třetí nejstarší funkční kamenný most v Česku. Nedaleko Litovle najdete jeden z nejkrásnějších hradů Moravy, hrad Bouzov. Pro své kouzlo i krásu okolní krajiny láká mnoho turistů i filmařů, kteří tu už natáčeli nejednu pohádku. Za návštěvu stojí také zámek vNáměšti na Hané, v jehož interiérech můžete mimo jiné obdivovat i jedinečnou sbírku míšenského porcelánu, nebo hrad a zámek Úsov sloužící zejména jako lovecko-lesnické muzeum. Sílu působení přírody si můžete vychutnat při návštěvě Mladečských jeskyní poblíž Litovle nebo Javořičských jeskyní vzdálených o něco více na západ.
Směrem na sever se začíná krajina zvedat v oblasti pohoří Jeseníků. Pokud sem míříte od Šumperka, měli byste si udělat zastávku ve Velkých Losinách a prohlédnout si zdejší zámek a hlavně papírnu, kde na vlastní oči uvidíte celý proces ruční výroby papíru s více než 400 let starou historií. V Chráněné krajinné oblasti Jeseníky se nachází nejpozoruhodnější vodní dílo u nás – přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, třetí největší přečerpávací elektrárna na celém světě. Prohlídka části jejích útrob a pohled na horní nádrž na vrcholku kopce s rozhledem po okolí bude jistě neopakovatelným zážitkem. Možnost ubytování nebo jen zastávky na cestě nabízí známý hotel a nejen zimní centrum Červenohorské sedlo.
Jeseník – Sluneční Stráň s kamennými plastikami
Velmi známé a vyhledávané jsou lázně Jeseník, ležící v kopci nad stejnojmenným městem. Základ zdejším lázním dal Vincenz Priessnitz, přezdívaný též „vodní doktor“. Jako primární metodu léčení zavedl vodoléčbu a zaznamenal velké zdravotní úspěchy u svých pacientů. V roce 1822 tedy otevřel první vodoléčebné lázně na světě, které se postupně rozrostli v rozsáhlý komplex lázeňských domů a ubytoven. V lázeňském parku se můžete vydat na procházku buď Velkou kolonádou vedoucí 1120 m kolem dokola vyvýšeniny, na které stojí hrobka Vincenze Priessnitze, nebo Maloukolonádou přímo do kopce, kolem hrobky a pak jednou z polovin Velké kolonády zpět. Pro delší výlet můžete také zvolit 7 km měřící Stezku Vincenze Priessnitze vedoucí kolem lázeňských památek, například torza bývalé léčebné sprchy, a patnácti pramenů.
Přírodní zajímavostí jsou Mechová jezírka Rejvíz, největší rašeliniště na Moravě. Na konci naučné stezky se pokocháte pohledem na Velké mechové jezírko, až k němu dojdete po dřevěném chodníčku, který chrání okolní rezervaci před poškozením. Stezka začíná u penzionu Rejvíz, kde uvidíte také malou raritu, interiér je totiž vybaven vyřezávanými židlemi s postavami místních starousedlíků. Pomyslný výletní trojúhelník s Rejvízem tvoří další přírodní zajímavosti, jeskyně NaPomezí a jeskyně Na Špičáku.
V severovýchodním konci Olomouckého kraje lákají na návštěvu Zlaté hory, místo spojené s dolováním rudy. V Městském muzeu můžete porovnat, jaký je rozdíl mezi středověkou a novodobou štolou a seznámíte se se vším, co s dolováním souvisí. Po cestě mezi Zlatými Horami a Ondřejovicemi navštivte ještě údolí Ztracených štol. Na tomto místě, u říčky Olešnice, se ve středověku rýžovalo zlato. Vy si zde tuto činnost můžete vyzkoušet. Kromě toho se tu v současnosti buduje replika hornického městečka s naučnou stezkou.
V nejsevernějším výběžku Olomouckého kraje, téměř při hranicích s Polskem, se nachází ještě jeden krásný a významný zámek Jánský vrch. Vypíná se na skále nad Javorníky a tvoří dominantu města. Už v první polovině 13. století byl na tomto strategickém místě vybudován hrad, který prošel během staletí několika přestavbami. Tu poslední podobu mu dalo 18. století, kdy byl přestavěn na barokní zámek. Při prohlídkovém okruhu uvidíte mimo jiné i největší sbírku dýmek a kuřáckých potřeb v České republice, celkem čítá zhruba 1200 exponátů.
Letní i zimní dovolená v Olomouckém kraji vás nezklame, ať už máte jakékoliv nároky. Turisté, cyklisté i milovníci zimních sportů si zde najdou svoje místo a rádi se budou vracet.
