Příbram je okresní město ve Středočeském kraji ležící 54km jihozápadně od Prahy, na řece Litavce a pokud jste si pro svou dovolenou vybrali ubytování ve Středočeském kraji, neměli by jste vynechat návštěvu tohoto města.
V tomto městě žije zhruba 33 tisíc obyvatel a jeho katastrální výměra činí 33,41 km2. Město má 18 částí a skládá se z 10ti katastrálních území, jeho nadmořská výška je 502 metrů nad mořem.
Letos je to právě 800 let od vzniku města. První zmínka o městě tedy pochází z roku 1216. V 16. století byla Příbram císařem Rudolfem II. povýšena na královské horní město.
Příbram byla jedním z nejmodernějších evropských důlních míst až do dvacátých let 20. století.
V barokních dobách vzniklo dnešní poutní místo Svatá Hora s kostelem Panny Marie, kde se můžeme podívat na sochu Ježíšovy matky ze stříbra a zlata.
V první polovině 13. století byl založen kostel sv. Jakuba Většího. Tato gotická stavba je součástí znaku města, a nachází se na Náměstí T.G. Masaryka.
Další zajímavou stavbou je zámeček Ernestinum, který ve 13.tém století sloužil jako tvrz, než ho arcibiskup Arnošt z Pardubic přestavěl na gotický hrad, u tohoto místa si nemůžete nevšimnout sochy budovatele.
V západní části města je 5 historických dolů a najdeme zde Hornické muzeum Příbram, které je jedno z nejstarších hornických muzeí plné zajímavých ukázek z prostředí dolů (napodobeniny nástrojů používaných při těžbě apod.) a ukázek z hornického života.
Podíváme se i malinko do literatury. V Příbrami žili, studovali nebo z ní pocházejí autoři jako Jan Drda, Fráňa Kučera nebo František Gellner. Z hudebního hlediska je zajímavým faktem to, že známý hudební skladatel Antonín Dvořák měl kousek od Příbrami své sídlo a Příbram často navštěvoval. S tímto se pojí Hudební Festival Antonína Dvořáka Příbram a také Divadlo Antonína Dvořáka postavené ve městě.
Na západním okraji města najdeme kvalitní ubytování ve středočeském kraji i turistické, cyklistické a lyžařské vyžití.
Nezáleží na tom, jestli si ještě připadáte jako malé děti a jste pro každou zábavu, nebo už se ve vaší rodině nachází děti, se kterými si chcete udělat prima výlet. Protože dnes bych vám ráda představila místo plné zábavy, her, přírody, zvířat a her, které je vhodné jak pro malé děti od útlého věku, tak i pro mládež do 15 let a samozřejmě i pro dospělé, kteří se rádi do dětských let zase vrátí. Takže najděte si vhodné ubytování a hurá na to.
V dnešním článku bude řeč o zábavném parku Mirakulum. Jedná se o pohádkovou zemi zábavy a poznání. Samozřejmě jsou zde připraveny hry jak pro malé, tak i velké děti a samozřejmě i různé odpočinkové zóny a občerstvení.
Dětskou fantazii dokáže rozšířit kouzelný hrad s katakombami, hledání cesty z přírodního bludiště, obří pískoviště a mnoho dalšího.
Ze spojení dvou nadzemních prolézaček zde vzniklo unikátní lanové centrum, které má délku přes 200 metrů a to jak jistě dobře víte, je opravdu zajímavá délka, a právě proto se jedná o unikátní lanové centrum nejen v České republice, ale dokonce i v Evropě. Zdejší lanové centrum doplnily ještě dva velké tobogány, a tak děti se mohou sklouznout bezmála z výšky 5 metrů, což jistě ocení i někteří rodiče.
V Mirakulum se také nachází unikátní venkovní komplex, do kterého patří systém potůčků, potoků a koryt, jehož základem je vodopád napájející jezírko. Velmi zajímavé je, že děti, ale i dospělí mohou měnit směr toku vody, neboť tu jsou různá čerpadla, mlýnky a stavidla. Děti i dospělí zde mohou sledovat vodu v celé její rozmanitosti – voda zde proudí, kape, stříká, žbluňká, zkrátka dělá vše, na co si jen vzpomenete.
Jedná se o park, ve kterém se může grilovatpod širým nebem. Což návštěvníci ocení jistě v teplejších měsících a samozřejmě nemůžeme ani zapomenout zmínit kontaktní zoo s mini oslíky, kteří uchvátí jak děti, tak i dospělé.
Především pro dospělé je zde vytvořeno úžasné a zajímavé zázemí, které se nachází uvnitř areálu a slouží především pro občerstvení a odpočinek. V parku se toho ovšem nachází ještě mnohem více, např. zde návštěvníci mohou navštívit lesní hřiště, interaktivní vzdělávací programy, prezentace a jedna z nejzajímavějších aktivit je určitě Cesta do pravěku, která obsahuje i zajímavou show.
Pokud si myslíte, že už jste se dočetli o všem, co park Mirakulum nabízí, tak jste na omylu, protože je zde například i velká trampolína, dlouhá naučná stezka s výběhem pro zvířata a samozřejmě nezapomenutelný pohled na celý park.
Jednou z novinek z roku 2016 je Lesní město a vulkán, které zde funguje od července 2016. Nejedná se o jedinou novinku z minulého roku, a tak park jistě stojí za návštěvu.
Další a dnes nejspíš poslední zajímavostí, o které se zmíníme, je sousedící Tankodrom, který je propojen parkem Mirakulum pomocí úzkokolejné trati o délce necelých dvou kilometrů, po které pravidelně jezdí parní lokomotiva.
Jednorázové vstupné se pohybuje mezi 120,- Kč – 180,- Kč, pak je možné také využít rodinné vstupenky a samozřejmě zvýhodněné vstupenky pro školy a další hromadné slevy.
V blízkosti města Benešov (Středočeský kraj) se nachází krásný zámek romantického slohu, jehož stavba začala již ve 13. století. Zámek leží necelé 2 km od centra Benešova a od našeho hlavního města je Konopiště vzdáleno pouze 40 km jihovýchodně. Je tak ideálním turistickým cílem pro turisty jenž zvolili k ubytování některý z hotelů v tomto regionu. Zdejší areál je chráněn jako Národní kulturní památka České republiky a spravuje ho Národní památkový ústav, neboť zámek patří státu.
Původně byl zámek Konopiště hradem. Konkrétně se jednalo o šlechtický hrad, který vždy ležel u rybníka. Prvním držitelem hradu byl rod Benešoviců a konkrétně se jednalo o Beneše a Dobeše z rodu Benešoviců. Původně byl hrad postavený v gotickém směru na konci 13. století. Udává se, že nejpravděpodobnější a nejkonkrétnější datum je kolem roku 1294. Zakladatelem hradu byl biskup Tobiáš z Benešova, což byl rádce krále Václava II. Rod Benešoviců sídlil na Konopišti až do svého vymření (celý rod vymřel), nahradili je páni ze Šternberka, kteří vládli hradu až do roku 1950.
Jednalo se o větvi k předním katolickým rodům celé země. Nejznámější osobností z této doby je Zdeněk Konopišťský ze Šternberka, který držel hrad ve své moci od roku 1140. Hrad se snažili dobýt silou, avšak to se Jednotce zelenohorské nepodařilo. Obyvatelé hradu se vzdali pro nedostatek potravin v roce 1468. Velitelem tohoto obléhání byl Zdeněk Kostka z Postupic. Dědicové Zdeňka ze Šternberka hrad získali znovu do své moci až doku 1479 a Konopiště měli až do roku 1590.
Od začátku 17. století vlastnila hrad rytířská rodina Hodějovských z Hodějova. Jmenovali Konopiště jako své hlavní sídlo. V Letech 1618 – 1620 na hradě pobýval i zimní král Fridrich Falcký. Následovala rychlá porážka a následně hrad byl koupený Albrechtem z Valdštejna. Netrvalo dlouho a hrad prodal Pavlu Michnu z Vacínova. Jednalo se o bohaté a sobecké nekatolické šlechty.
Hrad byl časem přestavěný na zámek, kde se majitelé také poměrně dost střídali. V roce 1896 na zámku byla zavedena elektřina a také vodovod, pár let na to byl nainstalovaný i hydraulický výtah. Za II. světové války byl v Konopišti umístěn hlavní štáb jednotek SS pod velením SS-Brigadeführera A. Karasche. Tyto jednotky byly součástí tankové divize SS-Totenkopf.
Po osvobození v roce 1945 začalo být Konopiště také přístupno široké veřejnosti. Tak, jak zámek můžeme vidět v dnešní podobě, tak přesně takovou podobu si zámek drží a udržuje již od přestavby za arcivévody Františka Ferdinanda d´Este. Také vnitřní vybavení zůstalo v co největší míře stejné, jako za doby, kdy zámek obýval následník trůnu s rodinou.
Hrad Konopiště a následně zámek Konopiště za svojí dlouhou historii vystřídal několik období – od gotiky, přes renesanci, baroko, rokoko až po novogotiku.
Zámek vlastní samozřejmě i svůj vlastní zámecký park. V jeho areálu je tzv. Svatojiřské muzeum, které obsahuje umělecká díla s námětem sv. Jiřího.
Při vstupu do areálu zámku návštěvníci prochází přes přehrazený hradní příklop, ve kterém pobýval medvěd Kazmír a jeho družka Máša, avšak ta bohužel v květnu 2007 uhynula a v únoru 2011 zemřel i Kazimír. Nyní se zde nachází medvěd Brumbras, který byl velmi brzy přejmenován na Jiřího. Návštěvníci tedy kromě romantického zámku a krásné zahrady mohou také vidět i medvěda jménem Jiří.
Jak už to tak bývá, tak v lidské historii je nespočet důležitých momentů. Ať už se jedná o ty pozitivní, na které vzpomínáme rádi, nebo na ty negativní, na které bychom raději chtěli zapomenout. Tak, nebo tak, jedná se o naši minulost, na kterou bychom jako lidstvo jistě neměli zapomínat. Pokud se jedná o špatné a negativní věci, měli bychom udělat vše proto, abychom se z nich poučili a nedošlo k jejich opakování.
Proto jsem se rozhodla, že se dnes zaměříme na Lidice. Vyrazte na výlet nebo dovolenou do středočeského kraje, ubytování je zde na vysoké úrovni. Jistě každý ví několik základních faktů, když se řekne pojem „Lidice“ – nebo aspoň každý z nás by měl nějaké základní informace znát. Právě z toho důvodu tu dnes máme článek na ne moc příliš hezké téma. Přesto je to věc, na kterou bychom neměli zapomenout a aspoň občas si ji připomenout .
Lidice je obec ve Středočeském kraji, která leží přibližně 20 km severozápadně od Prahy poblíž Kladna. Tato obec je známá především kvůli 2. světové válce, kdy dne 10. června 1942 došlo k vyhlazení vesnice německými nacisty. Po válce byla vesnice znovu obnovená jen několik málo set metrů od původní vyhlazené obce.
O vyhlazení Lidic se učí ještě dnes děti ve škole a nejspíš se ještě dlouhou dobu učit budou. Jednalo se o násilnou historickou událost. Došlo k vypálení a k dokonalému srovnání obce se zemí. Místí obyvatelé byli zavražděni, či přesunuti do koncentračních táborů. Byla to doba, kdy vládnul strach a lidé netušili, co se vlastně děje a zda přežijí.
Nikdo z okolí této obce jistě nezapomene na hroznou událost, která se zde stala. Na místě starých Lidic byl také zřízen památník obětem masakru a v obci bylo zřízeno muzeum připomínající tuto krutou tragédii.
Velmi dlouhou dobu obec Lidice byla jen obyčejnou obcí ležící v mělkém údolí Lidického potoka. První zmínka o obci pochází z roku 1318. Nacházel se zde barokní farní kostel sv. Martina, který byl považován za dominantní část celé obce. V roce 1942 měla obec 104 domů s 503 obyvateli. V tomto roce byla obec srovnána ze zemí. Jednalo se o akci, která je nazývaná jako Vyhlazení Lidic. Došlo k tomu kvůli domněnce, že zdejší obyvatelé spolupracovali s atentátníky na Reinharda Heydricha. Avšak se jednalo pouze o domněnku, neboť nikdo z obyvatel neměl s tímto atentátem vůbec nic společného.
Po 2. světové válce došlo k obnovení vesnice z pietních důvodů (= vyjádření úcty k zemřelým). Avšak obec byla obnovena o několik set metrů dále od původní vesnice. Jak již bylo zmíněno výše, tak na původním místě byl zřízen památník jako úcta k zemřelým.
V dnešní době do Lidic jezdí velké množství turistů, nejlepší ubytování ve středočeském kraji najdete právě na našem webu.
Co se vám vybaví, když se řekne „Čapí hnízdo“? V době, kdy jsme byli děti, nebo alespoň v době, kdy jsem byli o pár let mladší, by nás nejspíš všechny napadlo to samé – vysoký komín a na něm krásné čapí hnízdo. Doufali bychom, že uvidíme nějakého toho čápa proletět okolo a třeba bychom se i těšili, že nám přinese chlapečka.
Jenže doba se mění, a proto není divu, že dnes většinu lidí napadne úplně něco jiného. Někdo si představí areál, o kterém dnes bude řeč, my se společně zaměříme na to, jak vlastně areál Čapí hnízdo vzniklo, jak vypadá dnes.
Jak jsem již výše zmínila, tak se jedná o areál, který se nachází v části obce Dvůr Semtín ve Středočeském kraji. Také je jistě důležité připomenout, že tento areál leží na okraji Přírodního parku Džbány-Žebrák. Což je chráněné území, které bylo vyhlášeno již v roce 1996. Nachází se v krajině mezi Tomicemi, Voticemi, Jankovem a Líšnem. Jsou zde rozsáhlé lesní plochy a louky s remízky, rybníky a dvě dominanty přírodního parku tvoří vrcholy Džbán, který má 688 metrů nad mořem a vrch Žebrák, který se nachází 585 metrů nad mořem.
Zdejší areál je určen především k rekreačním a odpočinkovým činnostem. Dříve na území Kačerovy Lhoty, která zanikla během třicetileté válce, vznikl v druhé polovině 17. století hospodářský dvůr, který byl nazýván jako Nový Dvůr Semtín. K němu v roce 1875 přibyl ještě lihovar, avšak nejdříve lihovar nebyl využíván.
Teprve v roce 2006 začaly práce na projektu celého areálu včetně budov. Touto rekonstrukcí byl pověřen architekt Jiří Javůrek a studio SGL Projekt. Došlo k navržení přestavby zchátralého statku a lihovaru na areál pro ubytování, pořádání firemních akcí a celkově trávení volného času.
Samotná rekonstrukce začala až o dva roky později. Tedy v roce 2008 a trvala další dva roky. V roce 2010 byla rekonstrukce dokončena. V okolí sídlí čápi, a právě proto vznikl návrh inspirovaný čapím hnízdem, který se promítl do návrhu centrální budovy jízdárny.
Statek má rozlohu přibližně tři hektary. Součástí areálu je kulturně-vzdělávací centrum, což je konferenční sál pro přibližně 170 posluchačů, ale také hotel, restaurace, sportoviště a informační centrum.
Hlavním objektem je víceúčelová stavby jízdárny, která získala tvar čapího hnízda. Základ je tvořen betonovým prstencem zastřešeným atypickou konstrukcí z dřevěných vazníků. Stavba byla v roce 2010 nominována na Stavbu roku
Není to tak dlouho, co jsem slýchávala vtipné hlášky na tzv. chrám sv. Brambory, ale dost už špatných vtipů. Pojďme se společně podívat na zajímavé a velmi krásné místo v Kutně Hoře, kterým je samozřejmě chrám svaté Barbory. Pokud budete ubytovaní v této lokalitě České republiky, rozhodně si udělejte čas na návštěvu této krásné památky.
Tento chrám byl nejdříve nazýván pouze jako kaple, neboť jeho stavba byla velmi odlišná od ostatních chrámů a kostelů. Je obecně známo, že většina kostelů a chrámů vzniká na popud církevních institucí. Avšak u stavby, o které si budeme povídat nyní to bylo úplně jinak. Od počátku byl zamýšlen jako veliká reprezentativní stavba iniciovaná bohatými kutnohorskými měšťany. Svým vzhledem dokázal konkurovat i pražské katedrále. Můžeme říct, že chrám svaté Barbory vyjadřuje dobové napětí, které se odehrávalo mezi Kutnou Horou a Prahou. V roce 1995 byl chrám zapsán na seznam Světového dědictví UNESCO. Již v roce 1388 začala stavba kostela svaté Barbory. Původně měla mít tato stavba dvojnásobnou délku lodi, než jakou délku v současné době můžeme vidět. Stavba měla několik fází a také značně souvisela s prosperitou stříbrných kutnohorských dolů. V roce 1558 došlo k zastavení stavby s tím, že kostel byl na západě uzavřen pouze provizorní zdí. Všechny následující zásahy neměly účel kostel dokončit, avšak pouze udržovat, aby nezchátral.
Chrám svaté Barbory autor: Libor Sváček
Jezuité v roce 1926 kostel převzali a následně vedle něj vybudovali kolej. Bohužel došlo k požáru kostela. Právě z tohoto důvodu došlo k velké úpravě kostela na barokní a došlo především k vybudování barokního krovu. V letech 1884 až 1905 archeologický spolek Vocel rozhodl, že dojde k puristické rekonstrukci. Při této rozsáhlé rekonstrukci byl kostel obnoven a také prodloužen o klenební pole k západu a bylo také vybudované nové neogotické průčelí. Došlo k nahrazení barokního krovu. Místo barokního krovu byl přidán krov v podobě trojice gotizujících stanových střech, které by měly odpovídat původnímu gotickému řešení. Nejdříve s výstavbou začal stavitel Svatovítské katedrály Petr Parléř. Došlo pod jeho vedením k vystavění nejstarší části stavby. Teprve v roce 1547 získala budova klenbu, do té doby nebyla krytá proti dešti. Mezitím došlo k přerušení stavby. Stavba byla obnovena v roce 1482 s tím, že jí obnovili nejdříve místní stavitelé, kteří pokračovali v intencích Jana Parléře. Od roku na stavbě kostela pracoval Matěj Rejsek, který se stavbě velmi věnoval a působil zde až do své smrti v roce 1506. Podle jeho návrhu se však pokračovalo až do roku 1509. V roce 1512 se stavbě kostela začal věnovat i velmi respektovaný architekt Benedikt Ried. Jeho příchod stavbu velmi ovlivnil. Dle jeho projektu se stavělo i po jeho smrti a to až do roku 1534. Mezitím došlo k poklesu těžby stříbra, a proto docházely finanční zdroje. V roce 1558 došlo k definitivnímu zastavení stavby. Poslední stavební úpravě proto byly dokončeny až v roce 1905.Tento velmi zajímavý chrám můžeme navštívit každý den, neboť pro návštěvníky je otevřen dennodenně.
Vstupné pro dospělé je 60,- Kč a pro děti a studenty 40,- Kč (2016), takže se jistě vyplatí udělat si výlet do Kutné Hory kvůli chrámu svaté Barbory a dalším zajímavým památkám.
„Lásko má, já stůňu, svoji pýchu já jen hrál,…“. Naskočila vám teď automaticky v hlavě melodie písně z muzikálového filmu Noc na Karlštejně a před očima se vám vybavili skvělí herci Jana Brejchová a Vlastimil Brodský? Není divu, vždyť tato komedie patří mezi klasiku české kinematografie a věřím, že se nenajde téměř nikdo, kdo by film alespoň jednou v životě neviděl. Hlavní roli v něm nehrají jen herci, ale také hrad Karlštejn, kterého se celý děj týká. O tom, že to není ledajaký hrad svědčí jeho minulost i majestátnost, která vás i dnes ohromí. Vydejte se za toulkami českou historií a nebudete litovat.
Hrad Karlštejn leží asi 30 km jihozápadně od Prahy. Nachází se uprostřed chráněné krajinné oblasti Český kras, v okrese Beroun, a je jedním z nejnavštěvovanějších českých hradů. Mohutný kamenný hrad se pyšně tyčí na ostrohu nad obcí nesoucí stejné jméno. Právě tady najdete příjemné ubytování, abyste měli cíl výletu opravdu na dosah. Hrad se skládá z několika samostatně opevněných staveb, které stojí stupňovitě nad sebou podle svého významu. Nejvýše stojí Velká věž s nejcennějším prostorem hradu – kaplí svatého Kříže, kde byly uloženy Korunovační klenoty Svaté říše římské. Dále jsou tu Mariánská věž, Císařský palác, Purkrabství, Hodinová věž a Studniční věž.
Za zrodem Karlštejna stál český a římský král, pozdější císař Karel IV., který nechal v roce 1348 položil první stavební kámen tohoto díla. Původně zřejmě plánoval pouze menší sídlo s jednou věží pro své soukromé účely, už o několik let později však rozhodl o uložení a ochraně českých korunovačních klenotů právě na tomto hradě, a kvůli tomu byly přistavovány nové věže. Klenoty byly na hradě uloženy někdy na počátku 15. století, přesný záznam o tom ale chybí. Kromě doby husitských válek, po které byly korunovační klenoty kvůli bezpečí přemístěny do zahraničí, tu byly uschovány až do počátku 17. století, kdy byly definitivně převezeny na Pražský hrad. V 16. století došlo k přestavbě gotického hradu Karlštejn v jeho renesanční podobu, týkala se především Velké věže a purkrabství. V průběhu třicetileté války byl hrad bohužel značně poničen a chátral, nezlepšilo se to ani v následném držení českých královen a císařoven. Novou naději pro Karlštejn znamenalo národní obrození a jeho zájem o vše české. Peníze na opravu věnoval císař František I. po své návštěvě Karlštejna v roce 1812. Poté proběhly potřebné rekonstrukce a od roku 1918 je hrad přístupný veřejnosti. Každý rok otevírá své brány velkému množství zájemců. Ti si mohou prohlédnout tři okruhy, na kterých je rozhodně co obdivovat. Především jde o architekturu a také výzdobu, nádhernou ukázku gotického malířství, zlato, drahé kamení, benátské sklo a další vzácnosti.
Nejen sám Karlštejn, ale i jeho okolí nabízí zajímavosti a především krásnou přírodu, vždyť je tu také vyhlášena přírodní rezervace Karlštejn. Kromě procházek vinicemi a hustými hvozdy si udělejte výlet například k působivým vápencovým lomům Amerika u obce Mořín. Soustava těchto lomů propojených podzemními štolami vznikla v 19. století kvůli potřebě surovin pro rozvíjející se průmysl. Jejich název vznikl až později mezi trampy. Největší a nejpůsobivější je lom Velká Amerika, kterému se přezdívá český Grand Canyon. Jakmile spatříte skalní stěny padající prudce dolů až do 80 metrové hloubky, pochopíte proč. Ale pozor, vstup do kaňonu i k jeho okrajům je zakázán. Na východním konci je však parkoviště, kde můžet nechat své auto a vydat se kolem severního okraje západním směrem k lomu Mexiko a dalším. Jedno z nejznámějších míst národní přírodní rezervace Karlštej jsou Bubovické vodopády. Tvoří je Bubovický potok, který teče vápencovým korytem s místy až dvoumetrovými schody. Ovšem výrazněji se vodopády tvoří většinou jen na jaře, kdy taje sníh a je dost vody, jinak potok spíše poklidně obtéká tyto mechem pokryté vápencové skalky. Podle turistů je toto území nejhezčí v zimě, kdy se díky mrazivému údolí vytváří na toku krásné krápníky. Od Karlštejna je toto místo vzdálené asi 4 km a vede tudy turistická trasa do Svatého Jana pod Skalou. Obce Karlštejn a Svatý Jan pod Skalou spojuje také naučná stezka dlouhá 10 km, která vás seznámí se zajímavostmi přírodní rezervace i celého kraje.
V obci Svatý Jan pod Skalou také naleznete možnost ubytování a dosyta si tak vychutnáte pohled na dominantu obce – ohromující Svatojánskou skalní stěnu, která se tyčí nad vesničkou. Prohlédněte si i kostel Narození sv. Jana Křtitele, který je spojený s jeskyní sv. Ivana, starým skalním kostelem.
Vydejte se za barvitou historií Karlštejna a krásami jeho okolí. Provázet vás budou mnohé poutavé a tajemné pověsti i zajímavé skutečné události, které jsou s tímto místem spjaty.
Křivoklátsko je chráněnou krajinnou oblastí rozkládající se asi 30 kilometrů západně od Prahy, na okraji Středočeského kraje. Na ploše necelých 630 km2 najdete několik mimořádně cenných přírodních lokalit, díky nimž se stalo biosférickou rezervací UNESCO. Na své si tu kromě milovníků přírody přijdou i obdivovatelé historie, v oblasti se nachází hned několik významných hradů, zřícenin a zámků. Najít ubytování nebude nijak složité, ať máte jakékoliv nároky.
Středem oblasti Křivoklátska protéká v kaňonovitém údolí řeka Berounka. Ta je oblíbená u vodáků i rybářů. I významný český spisovatel Ota Pavel tuto řeku miloval a zdejší údolí nazval Údolím zlatých úhořů. Tak se jmenuje i jedna turistická trasa, která vede právě tímto údolím. Kromě ní se tu rozbíhají desítky dalších cest a každá z nich vás provede malebnými kouty zdejší krajiny. Dvě třetiny území Křivoklátska zabírají listnaté lesy, které tu byly vždy udržovány. Toto místo nikdy nepatřilo mezi sídelní oblasti a už od raného středověku sloužilo především jako lovecký hvozd. I díky tomu je zdejší příroda tak zachovalá a pro její vyšší ochranu se už několik let připravuje prohlášení nejcennějších částí Křivoklátska národním parkem. Kromě turistických tras vede územím i několik naučných stezek. Krásnou a oblíbenou je naučná stezka Lánská obora. Tato naučná stezka vede lesem až k oplocené ukázkové oboře a po cestě dlouhé 4,5 km má přes dvacet zastavení s informačními tabulemi o Lánské oboře i celém Křivoklátsku. Další naučná stezka vede od hradu Křivoklát k Hamousovu statku ve Zbečně, lidové roubené stavbě zařazené mezi národní kulturní památky.
Lánská naučná stezka
Hrad Křivoklát je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších středověkých hradů, první zmínky o něm jsou 900 let staré. Jeho současná podoba rozsáhlého gotického hradu vznikla už ve 13. století a přesto, že hrad téměř každá dvě století zachvátil velký požár, i dnes je krásnou ukázkou historie. Hrad v jeho minulosti vlastnila česká knížata a králové a sloužil jim především jako lovecké, ale i obytné sídlo. Dominantou hradu je 42 metrů vysoká okrouhlá hradní věž zvaná bergfrit. Za ní následuje trojúhelníkové nádvoří, které svírají tři křídla hradního paláce. Nachází se tu mnoho cenných pozdně gotických prostor, především rozsáhlá kaple. Na hradě si můžete projít dva klasické prohlídkové okruhy a také třetí bez průvodce, který bude přístupný od letošního konce jara.
Nad obcí Točník, nedaleko města Žebrák, se nachází nejrozsáhlejší souhradí u nás, zříceniny hradů Točník a Žebrák. Jako první stál na úzkém ostrohu hrad Žebrák a to od druhé poloviny 13. století. Tento gotický hrad se brzy stal majetkem českých králů, ale v roce 1395 ho postihl rozsáhlý požár. Po něm dal král Václav IV. místo složité rekonstrukce vystavět na nedalekém kopci hrad Točník a tím význam Žebráku upadal až byl v roce 1552 uveden jako pustý. Dnes je po rekonstrukcích z minulého století přístupná hlavní kruhová věž, která slouží jako rozhledna. Hrad Točník je od dolního Žebráku vzdálen sotva 500 metrů. Byl postaven nejen jako lovecké sídlo, ale měl také reprezentativní úlohu. Po smrti Václava však často střídal majitele a to až do Třicetileté války, během které byl opuštěn, poškozen a poté už nikdy nebyl trvale osídlen. Postupem času se tak chátráním změnil ve zříceninu.
Dalším významným hradem, nebo přesněji zříceninou hradu, tady je Krakovec. Také ten byl postaven za vlády Václava IV. a i on plnil funkci loveckého hradu. Jedná se o gotický renesančně přestavěný hrad a je jednou z mála ukázek přechodného typu z hradu na zámek u nás. Hrad nikdy nevynikal svou rozlohou ani opevněním, zato patřil k nejluxusnějším sídlům v Česku a podle toho byl vybaven. Často však měnil majitele a přestože byl po velkém poničení Třicetiletou válkou opět opraven, v roce 1783 po zásahu blesku kompletně vyhořel. Zbyly z něj pouze obvodové zdi a některé klenby. Od té doby je zříceninou. Většina lidí ho zná alespoň z televize, právě tady se odehrává dětský pohádkový muzikál Ať žijí duchové! a některé scény z pohádky Princ a Večernice.
Zámek Zbiroh
Kromě hradů tu můžete navštívit také tři krásné zámky. V případě zámku Lány tedy jen zámecký park, kostel a velký palmový skleník, protože zámek je jinak tradičně využíván prezidentem České republiky. Zámky Zbiroh a Nižbor si však můžete prohlédnout. Zbiroh slouží zároveň jako hotel, můžete se tedy ubytovat přímo královsky. Samozřejmě i tady v okolí ale najdete i levnější ubytování. Při návštěvě Nižboru si nenechte ujít ani expozici v místní sklárně Rückl Crystal, kde se seznámíte s výrobou broušeného a foukaného skla.
Ať už vás na Křivoklátsku lákají procházky přírodou nesčetnými cestami, romantická zákoutí u břehů Berounky nebo historické památky, jistě si přijdete na své.
Středočeský kraj leží, jak sám jeho název napovídá, ve středu Čech. Jedná se o jeden z největších krajů, jako jediný však nemá své správní centrum na svém území. Hlavním městem je totiž Praha, která je ale také samostatným krajem. Prahu ostatně Středočeský kraj ze všech stran obklopuje. A pro Prahu a její obyvatele je také nejčastějším místem rekreace. Za prvé samozřejmě proto, že je nejblíže, ale jistě i proto, že nabízí spoustu krásných míst, zajímavých památek a klidných koutů v přírodě.
Z krásy přírody je tou nejvýznačnější chráněná krajinná oblast Křivoklátsko, jež patří mezi biosférické rezervace UNESCO a dokonce se připravuje zvýšení ochrany oblasti vyhlášením statusu národního parku. Zajímavé tu je, že více než dvě třetiny území pokrývají listnaté a smíšené lesy, které jsou dodnes velmi zachovalé. Vděčí za to především tomu, že oblast prakticky celou známou historii patřila králům či knížatům a sloužila k lovectví, les tedy nebyl kácen a zastavován městy. Středem území protéká v hlubokém kaňonu řeka Berounka, ráj rybářů, vodáků a všech, kdo milují klid a pohodu u břehů šumící řeky. Nejromantičtější místo najdete v západní části Křivoklátska a nazývá se Skryjská jezírka. Zbirožský potok tu teče úzkým kaňonem a končí vodopádem, za kterým se otevírá široká vodní plocha. Unikátní zřícenina hradu Týřov také stojí za návštěvu, stejně jako nedaleká Čertova skála. A samozřejmě nikdo tady nesmí minout jeden z nejstarších a nejvýznamnějších hradů v Čechách, Křivoklát. Hrad byl několikrát na pokraji zkázy kvůli požárům, naštěstí rozsáhlá rekonstrukce na přelomu 19. a 20. století hradu vrátila jeho dávný majestátní lesk a ten mohou návštěvníci obdivovat dodnes.
Kokořínské pokličky
Další chráněnou krajinnou oblastí je Kokořínsko na severu kraje. Srdcem oblasti je Kokořínský důl, kaňonovité údolí kolem potoku Pšovka s množstvím zajímavých pískovcových skal a útvarů. Jedny z nejznámějších, Mšenské pokličky, se nachází těsně nad údolím. Jmenují se tak proto, že na vysokých skalních sloupech leží ploché útvary, které připomínají poklice. Mnoho turistů sem láká také romantický hrad Kokořín, nacházející se nad údolím Pšovky asi deset kilometrů od Mělníka. Právě podle něj se nazývá celá oblast. Jeho silueta s kulatou 38 m vysokou vyhlídkovou věží je velmi známá. Oblastí vede mnoho značených turistických tras a také cyklotras.
Asi každý Čech alespoň jednou v životě viděl film Noc na Karlštejně, pojednávající o císaři Karlu IV., jeho manželce a porušení jednoho nesmyslného zákazu. Karlštejn patří k nejznámějším a nejnavštěvovanějším českým hradům. Najdete ho asi 30 km jihozápadně od Prahy, uprostřed chráněné krajinné oblasti Český kras. Kromě tří prohlídkových okruhů nabízí každoročně hrad také množství kulturních akcí, koncertů, divadel či výstav.
Také Středočeský kraj se může pyšnit místem zapsaným na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Je jím městská památková rezervace v Kutné Hoře, ležící na východě kraje. Toto historické město bylo kdysi založeno, jak jeho název napovídá, kvůli těžbě a to stříbra. Ve středověku z této oblasti pocházela dokonce třetina evropské produkce stříbra. Této historii se věnuje Muzeum stříbra a zároveň s ním můžete navštívit i středověkou štolu. Muzeum sídlí v Hrádku, jež je sám o sobě památkou. Původně byl postaven jako strážní tvrz, později byl přestavěn na honosné patricijské sídlo. Významnou památkou je chrám sv. Barbory, jehož monumentálnost vás uchvátí. Ubytujte se v Kutné Hoře a vychutnejte si noční pohled na chrám, který je krásně nasvícený. V jádru města najdete památku nebo alespoň pěknou stavbu téměř na každém kroku.
Katedrála svaté Barbory v Kutné hoře
Kromě Kutné Hory jsou dalším významnými městy Mladá Boleslav, Kladno a Benešov. Benešov leží jižně od Prahy a nabízí několik vzácných památek, příjemné okolí pro turistiku i slušné ubytovací zázemí. Mezi ty památky jistě patří kostel sv. Mikuláše, zřícenina klášterního kostelaminoritů, pivovar Ferdinand nebo starý židovský hřbitov. Tím největším lákadlem pro turisty je ale zajisté zámek Konopiště. Byl hlavním a posledním sídlem Františka Ferdinanda d’Este, pro kterého byl přebudován do nynější podoby. Kolem nechal arcivévoda vytvořit anglický krajinářský park, ve kterém si i vy můžete užít příjemnou procházku. V okolí se nachází ještě mnoho zajímavých cílů jako například barokní zámek Jemniště, gotický hrad Český Šternberk, románský hrad v Týnci nad Sázavou nebo zámek ve Vrchotových Janovicích.
Velmi oblíbeným cílem rekreace je vodní nádrž Slapy. Tato přehrada slouží Pražanům i ostatním jako místo pro trávení víkendů i letní dovolené. Na jejích březích se nachází spousta kempů, chat nebo jiných ubytovacích zařízení.
Mladá Boleslav na severovýchodě kraje je známá především díky automobilce Škoda. Navštívit tu můžete Škoda muzeum věnované historii i současnosti automobilky. K vidění je kolem 500 exponátů, automobily, motocykly, jízdní kola a další věci, co s firmou souvisí. Z památek města stojí za zmínku třeba budova Staré radnice na Staroměstském náměstí. To se zužuje směrem k mladoboleslavskému hradu, který nyní slouží jako muzeum.
Muzeum Škoda v Mladé Boleslavi
Mezi velmi pěkná města patří také Mělník, ležící 30 km severně od Prahy. Při jeho návštěvě určitě nesmíte minout zámek, historické náměstí s radnicí nebo krásný kostel sv. Petra a Pavla. Mělník je oblíbeným zastavením při cyklovýletech, přímo jím prochází několik cyklotras. Jistě tu najdete ubytování, kde vám ochotně uskladní i vaše kola.
Mezi nejstarší památky Kladna patří zámek v Zádušní ulici. Dnes v něm sídlí Zámecká galerie a knihovna, k zámku přiléhá také zahrada. Ta je vyhledávána především díky medvědáriu. Chováni jsou tu dva medvědi, kteří se zalíbí dětem i dospělým. Kladno a oblast kolem je však spojena především s hornictvím. Nedaleko Kladna v obci Vinařice můžete zavítat do unikátního Hornického skanzenu Mayrau. Tady v bývalém dolu se seznámíte s historií dolování uhlí na Kladensku. Celý areál je zachován v duchu posledního pracovního dne. Projdete si celou cestu havíře od jeho příchodu do práce až po sfárání do dolu.
Vlastní volně přístupné medvědárium má také město Beroun. Najdete ho jen kousek od centra na Městské hoře. Právě tady našli svůj domov medvíďata z Večerníčku Méďové. Dnes už jsou to pořádní medvědi, ale pořád si rádi hrají a předvádějí se návštěvníkům. Nad medvědáriem se nachází Městská rozhledna. Budete z ní mít rozhled na celé město i okolí. Krásný výhled je také například z rozhledny Děd stojící na stejnojmenném vrchu, nejvyšším v okolí.
Nedaleko Berouna se nachází vyhledávané Koněpruské jeskyně, jež jsou nejdelším známým jeskynním systémem v Čechách. Navštívit je můžete od dubna do října a přístupná vám budou jejich svrchní a střední patra. Uvidíte tu fascinující podzemní labyrint s krásnou krápníkovou výzdobou.
Kromě několika jmenovaných zmiňme ještě některé hrady a zámky, které jsou zajímavé a určitě stojí za návštěvu. Jsou jimi například zámek Hořovice, hrad Žebrák, hrad Točník, zámek Zbiroh, zámek Nižbor, zámek Kačina či hrad Vysoký Chlumec.
Nebylo vyjmenováno ještě mnoho a mnoho zajímavých míst, avšak i ta si jistě najdou své obdivovatele. Vždyť i v tom tkví kouzlo turismu, bloumat krajinou a nechat se překvapovat stále něčím novým. Ve Středočeském kraji k tomu budete mít nepřeberné množství možností.
