Největší přirozenou skalní bránou, která vznikla z kvádrových pískovcích křídového stáří je Pravčická brána. Patří do území Národního parku České Švýcarsko a nachází se přibližně 3km od obce Hřensko v okrese Děčín. Právě velmi známá Pravčická brána tvoří symbol celé oblasti a je také nejnavštěvovanější částí. Pokud tedy při své dovolené zvolíte ubytování v Ústeckém kraji, nenechte si ujít tuto zajímavost.
Pravčická brána je 16metrů vysoká, její rozpětí je 26,5metrů a nejmenší tloušťka klenby 2,5metru a nejmenší šířka je 8metrů, proto můžeme s jistotou říci, že se jedná o největší pískovcovou skalní bránu v celé Evropě. Od roku 1982 byl vstup návštěvníků na bránu zakázán, neboť důsledkem velké návštěvnosti (která trvala od konce 18. století) docházelo ke zvyšování erozí ve vrchní části. Proto se zdejší místo stávalo pro návštěvníky nebezpečné a hrozilo nebezpečí úrazu.
Zdejší obyvatelé tento přírodní úkaz nejdříve pojmenovávali podle jeho vlastností. Takže mezi první názvy patřily například Velká brána – německy Grosser Tor. V popisech hranic z 16. a 17. století se objevil název Prebischtor, který byl inspirován z názvů nejbližších terénních útvarů Prebischrgrund, Prebischkegel a Prebischorn. Název Prebischtor (ve spojení s německým Tor, neboli brána) pochází z německého jazyka. Postupem času toto území začalo navštěvovat i více zdejších turistů, kteří slovo přejímali do českého jazyka. Tím pádem vzniklo několik podobných názvů jako například Brána Přebišova a Převyšovská brána. Teprve až ve 30. letech 20. století došlo k ustálení současného tvaru, tedy názvu Pravčická brána.
České Švýcarsko autor: czechtourism
Na začátku 19. století bránu začali navštěvovat umělci, do té doby byla převážně nevyužívaná pro nepřístupný terén. V 60. letech 19. století došlo k úpravě, aby stezkou přes tzv. Dlouhý důl mohli projíždět koně. V roce 1880 došlo k postavení kamenných můstků usnadňující cestu velmi náročným a poměrně nebezpečným terénem.
Poprvé se zde začalo vybírat vstupné v roce 1882, kdy došlo na příkaz knížete Edmunda Clary-Aldringena ke stavbě hostince, které v té době bylo pojmenováno jako Prebischtor. Dnes je známo jako Sokolí hnízdo.
Dnes (2016) je vstupné do areálu:
dospělí 75 Kč
děti (6-14 let/studenti) 25 Kč
důchodci 25 Kč
děti do 6 let zdarma Otevírací doba:
duben až říjen – každý den od 10:00 do 18:00 hodin
listopad až březen – pátek, sobota a neděle od 10:00 do 16:00 hodin
Při nepříznivém počasí je zavřeno. Přístupnost:
Autem se moc daleko nedostanete, takže máte dvě možnosti, kde auto zaparkovat:
na parkovišti ve Hřensku – placené parkoviště za restaurací Klepáč
na parkovišti na Mezní Louce – hotel Mezní louka
Od obou parkovišť se dále dostanete pěšky dle vyznačené červené trase. Mimo tyto dvě parkoviště se nikde parkovat nesmí. Určitě je vhodné se na výlet řádně připravit a nepodcenit pohodlnou a sportovní obuv. Protože by byla škoda, neprojít si co největší část Českého Švýcarska, které je dnes velmi navštěvované.
Kadaň je bývalé královské město ležící v západních Čechách, v Ústeckém kraji. Je důležitým kulturním střediskem oblasti mezi Krušnými horami a Doupovskými vrchy a také krásným historickým městem. Jeho centrum je městskou památkovou rezervací, kde vás potěší pohled na mnohé historicky cenné památky. V okolí zase najdete pěknou přírodu a spoustu tipů na výlety.
Díky životadárné řece Ohři byla oblast dnešní Kadaně osídlena již pradávno. Podle archeologických nálezů tu lidé sídlili již někdy v 18. století před naším letopočtem. Celý dávnověk se tu střídaly a mísily různé kultury a zanechávaly po sobě stopy. Jako město se Kadaň vyvinula někdy na konci 11. století, první písemné zmínky o ní pak pocházejí z roku 1183. Kníže Bedřich v té době věnoval celou tuto osadu rytířskému řádu johanitů, se kterým jsou počátky pozdějšího královského města Kadaně úzce spjaty. Vznikla zde totiž kadaňská komenda, což je středověké sídlo rytířského řádu. Je zajímavé svým spojením rytířství i mnišství, obsahovalo části typické pro klášter, například klášterní kostel, kapitulní síň či křížovou chodbu, ale mělo opevnění a vzhled hradu. Součástí byl mimo jiné i dům, kde byl ubytovaný komtur, jež stál v čele komendy (nebo také komturie), nebo špitál. Kadaňská komenda se nedochovala, jelikož byla již v 50. letech 13. století přestavěna na gotický hrad. V té době byla totiž Kadaň povýšena na svobodné královské město, což s sebou neslo mnohá privilegia. Hrad byl v dalších stoletích několikrát téměř zničen, největší škody na něm napáchala třicetiletá válka. Po delším období pustnutí byl přestavěn na kasárna a armádě sloužil až do začátku druhé poloviny 20. století. Po revoluci byl důkladně opraven a nyní v něm najdete různé soukromé instituce a zařízení jako Dům s pečovatelskou službou, knihovnu, ale také restauraci, galerii nebo obřadní síň. Město jako takové zažívalo v průběhu staletí lepší i horší časy, k asi největšímu rozmachu došlo v 16. století, kdy si mnoho občanů vydělávalo prací při těžbě rudy v Jáchymově. Díky tomu si mohli dovolit přestavovat své domy, které tím získaly renesanční háv. Město je také známé svou řemeslnou tradicí spojenou především s 19. stoletím a výrobou keramiky a rukavic, které byly tehdy velmi kvalitní a populární.
Nejcennější historickou památkou Kadaně je bezpochyby Františkánský klášter Čtrnácti sv. Pomocníků, který svým účelům sloužil řádu řeholníků v letech 1473-1950. Na místě původní kaple vyrostl nejdříve kostel a poté i čtyřkřídlý konvent, který byl v v 16. století výrazně rozšířen. Dnes je klášter národní kulturní památkou a jeho část slouží jako městské muzeum. Klášter stojí na vyvýšenině vedle hráze vodní nádrže Kadaňský stupeň. Ta byla vystavěna na řece Ohři v roce 1972 a přiléhá k jihozápadní části města. Přehrada je oblíbeným místem vyhledávaným k rekreaci, v létě se tu můžete i ubytovat v autokempu. O něco dále od města se nachází největší vodní dílo na Ohři přehrada Nechranice.
Na náměstí, které je centrem města, dodnes vedou dvě z několika původních bran. Je to brána Mikulovická (nebo také Svatá) a Žatecká s dochovaným barbakánem, opevněním brány, které sloužilo k její lepší ochraně. Dominantou náměstí je radnice se svou 53,7 metrů vysokou gotickou věží, která tu stojí už od 14. století. V červenci a srpnu si můžete o víkendu vyjít na vyhlídkový ochoz a prohlédnout si město z výšky. Přímo u radniční věže se můžete i ubytovat v hotelu. Zajímavý je ale také například kostel Povýšení sv. Kříže, městské domy na náměstí nebo sloup Nejsvětější trojice.
Nad městem se tyčí Svatý vrch, na jehož vršku stojí rozhledna. Výšlap na ni zalesněnými stráněmi bude pěknou procházkou. Pokud chcete více vyrážet na výlety do přírody, můžete zvolit třeba národní přírodní rezervaci Úhošť se stolovou horou, přírodní památku Želinský meandr, Vinařský rybník a mnoho dalších krásných míst v okolí.
Kadaň je zajímavým místem pro odpočinkovou i poznávací dovolenou. Líbit se tu bude všem od malých dětí, přes zamilované páry až po seniory.
Lužické hory nepatří k největším ani nejvyšším pohořím v České republice, rozhodně si s těmi ostatními ale nezadají ve své malebnosti. Až do středověku většinu tohoto území na severu Čech tvořily nepropustné hraniční hvozdy, dnes je to kulturní krajina, kde se střídají zemědělské louky a pastviny s hustým lesem. Turisté sem vyrážejí hlavně za krásou přírody, nekonečnými možnostmi vycházek i vyjížděk na kole, ale čeká tu na ně také mnoho zajímavých míst a památek.
Lužické hory leží zhruba uprostřed mezi městy Liberec v Libereckém kraji a Děčín v kraji Ústeckém. Rozlohou zabírají na českém území 180 km2, poté pokračují ještě kousek za hranicemi s Německem. Nejvyšší horou je Luž se svými 793 metry, který leží na státní hranici. Významné vrcholy jsou také Jedlová (774 m), Klíč (760 m), Hvozd (750 m) a Studenec (736 m). Pohoří je velmi bohaté na srážky a také tu pramení několik toků, i když žádný z nich není nijak velký. Tím největším je říčka Kamenice a pak také několik přítoků řeky Ploučnice. Více než polovinu území Lužických hor pokrývají lesy. Po zásahu člověka je tvoří především smrkové a borové monokultury, původní bučiny jsou již poměrně vzácné a nachází se jen v malých ostrůvcích na vrcholcích hor a odlehlých místech. I ty jsou jedním z důvodů, proč jsou Lužické hory vyhlášené chráněnou krajinnou oblastí. Její plocha činí 267 km2 a kromě samotného pohoří tak ochraňuje i jeho okolí. Na ploše CHKO se nachází 16 maloplošných chráněných území, včetně jedné národní přírodní rezervace Jezevčí vrch. V oblasti CHKO najdete také celkem šest různých naučných stezek, které budou jistě zajímavým tipem na výlet.
Jedlová kamenné pole
Co se týče lidských staveb, je tu lidová architektura velmi rozmanitá. Někde ještě můžete narazit i na původní typickou stavbu roubeného domu s podstávkou, malými dělenými okny a sedlovou střechou. Najdete je ale spíše roztroušené v podhorských vsích, ucelená ukázka tohoto stylu se až na výjimky příliš nedochovala. Touto výjimkou je obec Jiřetín pod Jedlovou, kde se dochovala celá řada lidových domů z 18. a 19. století s typickou lužickou architekturou. Toto původně hornické městečko stojí za návštěvu, je opravdu malebné. Některé z těchto roubených chalup jejich majitelé pronajímají k ubytování, takže si tu můžete i vychutnat atmosféru starých časů. Asi 2 km odsud se na kopci tyčí nejznámější a nejzachovalejší zřícenina této lokality, bývalý hrad Tolštejn. Tento původně gotický hrad, postavený ve 14. století, chátrá již od 17. století, kdy byl opuštěn, nabízí ale přesto zajímavý výlet do historie a navíc je z jeho vrcholových partií skvělý výhled na okolní vrcholy Lužických hor a údolí pod nimi.
V různých obcích a městečkách ale stojí za pozornost také jiné než roubené stavby. Například Jablonné pod Ještědí je jedno z nejstarších měst na severu Čech, nachází se tu několik významných památek a celé centrum je městskou památkovou zónou. Jednou z těch staveb, které tu určitě nepřehlédnete, je krásný barokní chrám sv. Vavřince. Nedaleko Jablonné stojí na skalnatém strmém ostrohu zámek Lemberk. Ten vznikl v 16. století přestavbou hradu a v této převážně renesanční podobě se dochoval dodnes. Zámek, zámecký park a jeho okolí spadá pod památkovou krajinnou zónu Lembersko a nabízí romantická místa pro procházky a rozjímání v přírodě.
Zajímavým městem je i Česká Kamenice, kde vás upoutají kostel sv. Jakuba a poutní kaple Panny Marie a také zřícenina Kamenického hradu na vrcholu 1,5 km vzdáleného kopce Zámecký vrch. V této zřícenině byla vystavěna rozhledna a výhled z ní stojí za to.
Kromě památek kulturních jsou velmi zajímavé i ty vytvořené samotnou přírodou. Mezi nejvíce fascinující patří bezpochyby Panská skála u města Kamenický Šenov. Jde o pozůstatek malého čedičového návrší, kde sloupcová odlučnost čediče vytváří krásné kamenné varhany. Jestli nevíte, co si pod tím máte představit, zkuste si vybavit pohádku Pyšná princezna a scénu, v níž utíkají princezna s princem před stráží a schovají se pod zvláštní skálou z kamenných sloupků. Právě tato pohádka místo zpopularizovala a přitáhla k němu pozornost mnoha turistů. Dalšími pozoruhodnými skalními útvary jsou Bílé kameny na úpatí vrchu Vysoká, skalní ostroh Pustý zámek v údolí říčky Kamenice nebo Dutý kámen u obce Drnovec.
Ať už vás lákají přírodní nebo lidmi vytvořené památky, krásná flora a zajímavá fauna nebo prostě jen pohoda a klid, určitě si v Lužických horách přijdete na své. Jsou krásným koutem naší země a byla by škoda je opomíjet.
České středohoří je u nás zcela jedinečným pohořím, které láká turisty svým zajímavým charakterem. Může za to jeho sopečný původ, který v jinak rovinaté krajině vyzvedl do výše typicky kuželovité a kupovité hory. Tuto nyní členitou krajinu, které se díky rozvinutému ovocnářství přezdívá zahrada Čech, najdete na severozápadě České republiky, v Ústeckém a částečně také v Libereckém kraji. Ubytujte se v tomto malebném koutě české krajiny a pojďte se s ním seznámit blíže.
České středohoří se táhne 70 km na délku a zabírá rozlohu 1265 km2, čímž je největším pozůstatkem sopečné činnosti na našem území. Horké magma tu před několika miliony let vystupovalo na povrch a utvářelo hory v podobě kuželů a vodní toky v něm zase modelovaly hluboká údolí. Tím nejznámějším je údolí řeky Labe, kterým tato řeka vstupuje do Českého středohoří a jemuž se říká Porta Bohemica nebo-li Brána Čech. Nejvyšším vrcholem Českého středohoří je hora Milešovka s 837 metry nadmořské výšky. Dalšími významnými vrchy jsou například Hradišťany (752 m), Sedlo (726 m) nebo Kletečná (706 m). Kromě řeky Labe, kterou obklopuje mimořádně úrodná půda, je druhým významným tokem tady řeka Ploučnice. Voda umí někdy krásně čarovat, o čemž se tu turisté mohou přesvědčit v okolí Ústí nad Labem, kde přítoky této řeky vytvářejí poměrně velké vodopády, nejvyšší Vaňovský vodopád měří až 12 metrů. Kromě něj se můžete podívat na scenérie vodopádu Moravanského, ve Vlčí rokli, u Budova nebo v údolí Peklo.
Většina území spadá pod chráněnou krajinnou oblast Českého středohoří a důvodem ochrany je právě u nás ojedinělý sopečný ráz krajiny. Tato CHKO byla založena v roce 1976 a vyňat je z ní jen severozápad Českého středohoří kvůli těžbě uhlí. Touto těžbou a s ní souvisejícím průmyslem je v této části krajina bohužel značně zdevastována. Naštěstí většina území zůstala ve své krásné podobě. Díky úrodnosti kraje je pokrytá lesy jen malá plocha půdy, zbytek je ale velmi dobře obhospodařován a zkultivován. Najdete tu rozmanité bohatství flóry i fauny a daří se tu i vzácným druhům rostlin a živočichů.
Správním centrem CHKO a zároveň nejčastějším výchozím bodem k poznávání krás Českého středohoří je město Litoměřice, odkud vychází většina významných turistických tras. V Litoměřicích najdete krásné historické památky a samozřejmě také spoustu možností ubytování i zábavy. Za pozornost stojí minimálně centrální Mírové náměstí, kde se nachází mnoho architektonicky cenných budov. V Litoměřicích na výstavišti se také každoročně v září koná známá a populární výstava Zahrada Čech, na kterou přijíždí mnoho návštěvníků.
Kalvárie vesnice Ostré
Dalšími vstupními branami do Českého středohoří jsou města Ústí nad Labem, Nový Bor nebo Děčín. Také tyto obce nabízí kromě blízkosti turistických tras po českém středohoří dobré možnosti ubytování i zajímavé památky a místa na svém území. Jinak je pro tuto oblast typická především hustá síť malých obcí či osad. V lidové architektuře se tu prolínají typy staveb roubených, zděných i hrázděných, najdete tu v kraji mnoho památek tohoto lidového stylu. A velmi lákavé jsou i zámky, hrady, tvrze a další šlechtická sídla postavená na vrcholcích kopců či jejich zříceniny, které svou romantickou atmosférou lákají k návštěvě. Jmenujme například hrad a zámek Skalka, zříceniny hradů Kostomlaty, Kamýk nebo Košťálov a spoustu dalších cílů výletů.
České středohoří je krásný až magický kraj, který každého osloví svým zvláštním charakterem, přitažlivým kouzlem, překrásnou krajinou i sympatickými lidmi. Strávit svou dovolenou tady znamená užít si spoustu zajímavých výletů, odpočinout si od každodenního shonu a přitom třeba i zlepšit svou fyzičku putováním pěšky či na kole.
Labe je jednou z největších evropských řek. Pramení v Krkonoších a po severní části naší země urazí téměř 360 kilometrů než ji opustí přes hranice s Německem, aby pokračovala dále až do Severního moře. Kolem svého toku má spoustu krásných míst, jedním z těch nejhezčích je její poslední úsek kousek před hranicemi, kde protéká úzkým, místy až 300 metrů hlubokým kaňonem. Toto místo plné romantických vyhlídek na vlnící se řeku i vysoké pískovcové skály stojí za návštěvu. Pokud jste ubytovaní v této části Ústeckého kraje, udělejte si jeden den čas na prohlídku tohoto krásného koutu naší republiky.
Kaňon Labe je součástí chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, která u Hřenska přechází v národní park České Švýcarsko. Samotný kaňon Labe je méně navštěvovanou částí Labských pískovců, je to ale jistě škoda už jen proto, že patří k jejím nejcennějším částem. Najdete ho mezi Děčínem a Hřenskem a je několik způsobů, jak si to tu vychutnat. Jednou z možností je plavba výletní lodí, která vyplouvá z Děčína do Hřenska nebo opačným směrem. Z paluby lodi si prohlédnete mohutné až 130 metrů vysoké skály, které mezi sebou svírají vodní tok, a také krásnou a čistou přírodu kolem. To vše v doprovodu průvodce, který vám podá zajímavý výklad. Celou oblastí prochází mnoho značených turistických tras, které spojují ty nejhezčí vyhlídky. Z těch uvidíte skalní masivy, jež nesou i svá vlastní jména jako Labská panna, Hřebenová jehla, Strážce mýtiny či Jeptiška na levém břehu nebo Rudolfův kámen, Růžová palice a Hradní věž na pravém břehu. Známými vyhlídkami jsou Růžový hřeben a Belveder. Právě vyhlídka Belveder, která se nachází u Labské stráně, je nejstarší upravenou vyhlídkou v oblasti Českého Švýcarska. Byla vybudována v letech 1701-1711 a v protější skále byla vytesána umělá jeskyně s ozdobným arkádovým obloukem. Vyhlídka byla upravena jako několikastupňová terasa a měla sloužit nejen k pohledům do údolí, ale také k pořádání kulturních akcí. V roce 1841 u ní byla postavena dřevěná hospoda, kterou o necelých 50 let později nahradil kamenný hostinec i s pokoji pro hosty. Tato původní budova poskytuje ubytování hostům dodnes. Kdo nevyužije přímo ubytování, může se tu alespoň najíst a občerstvit v restauraci, z jejíž terasy je za dobrého počasí vidět až na stolové hory v sousedním Německu. Také pro cyklisty je tu několik možností, například cyklistická stezka Labská trasa. Nejvíce je ale toto místo zřejmě vyhledáváno horolezci, kterým nabízí skvělé podmínky.
Řeka Labe pramení v Krkonoších
Za prohlídku stojí malá, ale malebná obec Hřensko, která je vstupní branou do Českého Švýcarska a také hraničním přechodem do Německa. Většina obce je sevřena mezi vysokými skalami kolem koryta řeky Kamenice, která vstupuje mezi skály z mohutného kaňonu Labe. Zajímavostí je tu výskyt horských rostlin, přestože je Hřensko nejníže položenou obcí v Česku. Můžou za to zdejší nízké teploty způsobené právě polohou mezi skalními masivy. Soutěsky řeky Kamenice je možné projet na lodičkách se zasvěceným výkladem převozníka, což je oblíbená turistická atrakce a velice zajímavý zážitek. Hřensko je také výchozím bodem pro výlet k Pravčické bráně, největšímu skalnímu mostu v Evropě a jednomu z nejnavštěvovanějších míst Českého Švýcarska. Soutěsky a Pravčickou bránu spojuje i naučná stezka.
Město Děčín nabízí mnoho zajímavého k prohlídce i široké možnosti ubytování. Tou nejvýznamnější památkou tady je určitě zámek Děčín. Stojí na skále nad pravým břehem řeky Labe, nad soutokem Labe a Ploučnice, a je krásnou dominantou města. Na jeho místě bylo vybudováno už v 10. století Přemyslovské hradiště, ve 13. století pak gotický hrad, který byl v 16. století přebudován na renesanční zámek. Ten ještě dvakrát změnil podobu, v 17. století na barokní zámek a o století později dostal svou klasicistní tvář, která mu vydržela dodnes. V současné době zámek prochází rozsáhlou náročnou rekonstrukcí. Kromě samotného zámku a jeho 51 metrů vysoké věže je zajímavá i takzvaná Dlouhá jízda – ve skále vytesaná silnice vedoucí k jeho vchodu, která je lemována vysokými zdmi. Krásné jsou také zámecké zahrady a parky, které místy zasahují i pod skálu. Součástí cesty parkem je i krátký skalní tunel, na který navazuje řetězová lávka přes Mlýnský náhon. Dalšími významnými památkami Děčína jsou některé mosty, hlavně Staroměstský most přes řeku Ploučnici, který pochází z 15. století. Hlavním náměstím města je Masarykovo náměstí. Najdete tu řadu historicky cenných měšťanských budov a pěknou barokní kašnu. Děti i dospělí určitě uvítají také návštěvu zdejší zoologické zahrady na Pastýřské stěně.
Kaňon Labe je útočištěm pro mnoho vzácných druhů flory i fauny. Objevte tu i vy krásy, které umí vytvořit jen příroda.
Ústecký kraj a jeho přírodu dost poznamenala těžba uhlí a těžký průmysl především v Mostecké pánvi, přesto se tu najde mnoho pěkných míst, která je možno navštívit při Vaší dovolené. Jedním z těch nejpozoruhodnějších je jistě Národní park České Švýcarsko. Hlavním předmětem ochrany zde jsou úchvatné pískovcové útvary. Erozí křídových mořských sedimentů se tu v průběhu času utvořily mohutné skalní věže, stěny, rokle, brány i celá města a bludiště. Nejznámějším útvarem a také symbolem celého Národního parku je Pravčická brána. Její rozpětí činí 26,5 m a výška 16 m, s těmito rozměry je největší pískovcovou skalní bránou v Evropě. Stojí asi 3 km od obce Hřensko a navštěvovaná turisty je už od 18. století. Právě kvůli nim vznikl vedle brány v roce 1826 domek, který sloužil jako výčep. O 55 let později byl tento domek přebudován na výletní zámeček Sokolíhnízdo, v jehož druhém patře dnes můžete navštívit Muzeum Českého Švýcarska. V Hřensku se nachází nejnižší bod České republiky a to v údolí řeky Labe, pouhých 115 m.n.m. A právě Hřenskem a Jetřichovskými skalami vede také jedna z nejhezčích turistických stezek tady. Na jejích osmi kilometrech najdete 16 zajímavých zastavení, například skalní hrádek Šaunštejn, a také tři úžasné vyhlídky do širokého okolí – Mariina vyhlídka, Vilemínina stěna a Rudolfůvkámen. Výchozími body pro stezku jsou buď Jetřichovice nebo opačný konec Vysoká Lípa. Stezka je ovšem poměrně fyzicky náročná, nedoporučuje se tedy rodinám s malými dětmi. Aby jste si krásu zdejší přírody pořádně vychutnali, ubytujte se v některém z mnoha hotelů a penzionů v srdci národního parku nebo na jeho okrajích.
České Švýcarsko – tichá soutězka
Oblast Národního parku před jeho vyhlášením spadala pod chráněnou krajinnou oblast Labskýchpískovců, která dále pokračuje na jih a jihozápad. I tady se nachází zajímavé skalní útvary a krásné husté lesy, vše doplněno ještě o lidovou architekturu v podobě roubených domů. Převážná část památek a chráněných oblastí se nachází na pravém břehu protékající řeky Labe. Na její kaňon je krásný pohled například z vyhlídkové plošiny Belveder. Dalším tokem, protékajícím v soutěskách mezi skalami, je říčka Kamenice, jež je významným přítokem Labe. Po její hladině se můžete nechat svézt na výletních pramicích. V západním výběžku Labských pískovců se nachází hojně navštěvované Tiské stěny. Toto skalní město se dělí na Malé a Velké stěny a obě spojuje naučná stezka. Tato místa jsou tradičně velmi vyhledávanou lokalitou horolezců, stejně jako celé Labské pískovce. Také tady v okolí není problém sehnat přijatelné ubytování.
Na hranici chráněného území leží město Děčín. Se svou polohou 135 m.n.m. v centru města je nejníže položenou obcí v Česku. Městem protéká řeka Labe, právě tady se stéká s Ploučnicí a Jílovským potokem. Nejvýznamnější památkou Děčína je zámek tyčící se na skále na pravém břehu Labe, nad jejím soutokem s Ploučnicí. Hradiště v tomto místě stálo už v 10. století, ve 13. bylo přebudováno na gotický hrad a v 16. pak na renesanční zámek. Později byl ještě přestavěn na barokní zámek s rozsáhlými zahradami a v 18. století konečně dostal svou nynější klasicistní podobu. K zámku vede takzvaná Dlouhá jízda – ve skále vytesaná silnice s vysokými zdmi po obou stranách. Zajímavé jsou také některé děčínské mosty, jež pocházejí z 15. a 16. století. Hlavním náměstím je Masarykovo, kde stojí také nejeden historicky významný objekt. Z jiného soudku potom může být návštěva kopce Pastýřská stěna, kde se rozkládá děčínská zoologická zahrada a vyhlídková restaurace. Děčín poskytuje širokou nabídku ubytovaní všech kategorií.
Zoologická zahrada se nachází také v docela nedalekém Ústí nad Labem. Je umístěna na svahu Mariánské skály, východně od centra města. Co se týče pamětihodností, nemá toho Ústí bohužel moc co nabídnout. Velmi zle se na něm totiž podepsalo bombardování amerického letectva na konci II. světové války a také demolice z období socialismu. Zachovaly se tak pouze zbytky historického jádra, za zmínku přesto stojí například kostel Nanebevzetí Panny Marie se šikmou věží nebo opravená zřícenina hradu Střekov.
Na západ od Ústí leží město Krupka, které je známé svou hornickou minulostí. Těžil se tu cín a také tu byly vyhloubeny dva stříbrné doly. U silnice z Krupky na Komáří vížku se nachází veřejnosti zpřístupněná šachta Starý Martin, kde je vidění expozice těžby cínu ve zdejším okolí. Historické centrum Krupky i jeho blízké okolí nabízí hned několik významných pamětihodností, hlavně sakrálních. Jednou z nich je třeba poutní místo bazilika Panny Marie Sedmibolestné. Komáří vížka je zdálky viditelným kopcem, na kterém si proto kdysi havíři postavili zvonici. Už více než dvě stě let je to také oblíbený cíl turistů, pro které je tu upraveno mnoho tras. Už v roce 1857 byla k věži přistavěna výletní restaurace, která dodnes nabízí hostům občerstvení i ubytování. Za jasného počasí je z vrcholu vidět celé teplické údolí i vrcholky Českého Středohoří. A pokud se vám snad nahoru nechce šlapat po svých, můžete využít pro svezení sedačkovou lanovku.
5 kilometrů jižně od Krupky se rozkládají Teplice, které jsou známy především jako lázeňskéměsto. Termální prameny tu byly objeveny už v roce 762, alespoň se o tom píše v Hájkově kronice. Nejstarší v Česku jsou rozhodně první seznamy lázeňských hostů, pocházející z roku 1680. Ubytování a lázeňské procedury nabízí dnes mnohé lázeňské domy. V centru Teplic se nachází rozsáhlý zámek, vybudovaný na místě původního kláštera ze 12. století. Sestává z komplexu budov uspořádaných do pěti křídel, s nádvořím otevřeným do krásné zámecké zahrady. V zámku sídlí muzeum, jež vlastní pozoruhodnou sbírku soch. Zajímavý je také hrad na Doubravské hoře z 15. století, jde vlastně o opravenou zříceninu hradu. Doubravská hora je dominantou Teplic a jejími zalesněnými stráněmi vede mnoho pěších i cyklostezek.
Severozápad kraje tvoří pohoří Krušných hor, jejich nejvyšší hora Klínovec ale má svůj vrchol už ve vedlejším Karlovarském kraji. Na okraji Krušných hor leží město Kadaň, které je navštěvováno především pro svou městskou památkovou rezervaci. Stejný důvod láká návštěvníky i do Žatce či Úštěku na opačném konci kraje.
Městskou památkovou rezervací je i centrum Litoměřic. Celkem je tu chráněno 44 ulic a devět náměstí. Nejpozoruhodnějším z nich je centrální Mírové náměstí s množstvím architektonicky velmi cennými stavbami. Kroky tisíců návštěvníků míří také na litoměřické výstaviště zvané Zahrada Čech, kde se každý rok v září koná velmi známá stejnojmenná výstava. Dominantou města je nedaleký vrch Radobýl, ze kterého je vidět do širokého kraje.
Kříž – památník v Terezínu
Sousední město Terezín neblaze proslulo za II. světové války. Terezín dal vybudovat v roce 1780 Josef II. jako pevnostní město, které mělo chránit hranice před pruskými vojsky. Městem protéká řeka Ohře a rozděluje ho na Malou a Velkou pevnost Terezín. Ve Velké pevnosti na levém břehu zřídili němečtí nacisté za II.světové války židovské ghetto. O Malé pevnosti se někdy nesprávně uvádí, že tu byl koncentrační tábor. Pravdou je, že Malá pevnost sloužila jako věznice pražského gestapa. Odsud poté však židovské obyvatelstvo mířilo už rovnou do likvidačních táborů smrti například v Osvětimi či Treblince. Nacisté kvůli tomu protáhli i koleje z nedalekého nádraží Bohušovice nad Ohří až za brány Hlavní pevnosti. Dnes je v Malé pevnosti zřízen PamátníkTerezín, který má připomínat utrpení lidí tady i jinde za zvěrstev páchaných nacisty.
Ze starší historie je známé další místo, hora Říp, kde praotec Čech podle legendy vyřknul svá slova o zemi zaslíbené. Horu najdete 5 km jižně od Roudnice nad Labem a i když je to se svou výškou 456 m spíše kopec, uvidíte ji díky okolní rovině zdaleka. Na vrcholu stojí rotunda sv. Jiří a také turistická chata, ve které se můžete občerstvit. Nahoru vede hned několik tras po kamenitých cestách a každý rok po nich vyjdou tisíce turistů.
V kraji se nachází ještě mnoho dalších zajímavých cílů, například zámky Červený hrádek, Benešov nad Ploučnicí, Krásný dvůr, Klášterec nad Ohří či Velké Březno. V létě jsou oblíbeným místem vodní nádrže jako například Nechranice u obce Březno. Krásným místem je také Vaňovský vodopád, se svými 12 m nejvyšší v Českém středohoří. Najdete ho 3,5 km od města Ústí nad Labem, nedaleko přírodní památky Vrkoč.
Ať už máte raději přírodní krásy, dávnou historii nebo moderní umění, jistě si v Ústeckém kraji najdete to své.
