Buchlov a Buchlovice – dva skvosty střední Moravy

Dvě krásné stavby, které jsou na první pohled rozdílné, ale spojuje je více než jen podobné jméno. To jsou hrad Buchlov a zámek Buchlovice ve Zlínském kraji. Máte-li cestu Buchlovskými kopci, jak se těmto vrcholům Chřibů říká, udělejte si pár hodin čas a projděte si obě zajímavá místa, jistě nebudete litovat. A nebo ještě lépe, ubytujte se třeba přímo v Buchlovicích a vyhraďte si na poznávání těchto památek a jejich pěkného okolí hned několik dní.

Hrad Buchlov

Hrad na jednom z nejvyšších kopců Chřibů, vrchoviny ležící na střední Moravě, byl postaven již někdy na počátku 13. století, přesné údaje nejsou známy, nedochovaly se totiž žádné písemné památky, jen rytiny na kamenech stavby. Jisté je ale to, že byl určením obrannou pevností, která střežila obchodní cestu a také buchlovské panství. K tomu měl hrad královskou soudní moc, takzvané lovecké právo. To ze začátku umožňovalo správci panství trestat jen pytláctví, později i ostatní přečiny proti zákonům. Hrad procházel mnoha královskými zástavami, až se roku 1518 dostal poprvé do soukromého vlastnictví a to rodu Žerotínů, kteří ho ale hned v roce 1542 prodali Zástřizlům. Za jejich správy byl původně románsko-gotický hrad přestavěn do renesanční podoby. Po sto letech měnil hrad Buchlov znovu majitele, když ho získali Petřvaldové z Petřvaldu. Nepobývali tady ale dlouho, protože na počátku 18. století začali budovat nedaleký zámek Buchlovice, kam později přesídlili. Buchlov tak zůstal od roku 1751 trvale neobydlen, naštěstí ho ale nečekal špatný osud, jak tomu u opuštěných hradů často bývá. Od roku 1800 byly totiž majiteli panství Berchtoldové, kteří si z hradu vytvořili rodinné muzeum a shromažďovali tu sbírky s mnoha cennými exponáty. Již od první poloviny 19. století byly tyto sbírky přístupné veřejnosti a prohlédnout si je můžete i dnes na jednom ze dvou prohlídkových okruhů. Oba dva končí ve Vyhlídkové věži, ze které je krásný pohled na okolní chřibské vrchy. Na věž si můžete vystoupat i samostatně bez nutnosti absolvovat prohlídkový okruh, byla by ale škoda se o něj ochudit. A za výšlap stojí i vedlejší kopec, na kterém se nachází kaple sv. Barbory. Tato stavba nahradila v roce 1672 původní kapli ze 13. století a sloužila jako rodinná hrobka pánů z Petřvaldu a poté Berchtoldů. Kapli je možné si prohlédnout i zevnitř.

Zámek Buchlovice

Bydlet na hradě nebývalo příliš pohodlné, obzvlášť nepříjemný byl všudypřítomný chlad. To byl podle romantické legendy důvod, proč nechal těsně před rokem 1700 hrabě Jan Dětřich z Petřvaldu zahájit stavbu zámku Buchlovice. Jeho milovaná manželka Anežka Eleonora totiž pocházela ze slunné Itálie a na hradě jí byla zima. Hrabě ji tak chtěl překvapit a nechal pro ni vybudovat pohodlné místo, kde jí bude lépe. A to navíc v italském stylu barokní vily, aby se tu cítila opravdu jako doma. Tato legenda trochu kulhá, protože Eleonora již dávno před seznámením s Janem žila s celou větví rodiny Collonů ve Slezsku a ti dva se potkali v Brně, kde pak nějakou dobu pobývala u svého bratra na Špilberku. Slunná Itálie jí tak již nejspíš nic moc neříkala. Pravděpodobnější tedy je verze, že zámek měl sloužit jako letohrádek pro pobavení šlechty. Takové stavby byly v té době běžné a každý bohatý majitel panství je nechával budovat. A velký význam přitom měl nejen samotný zámek, ale také zahrada a park kolem něj. Vzhledem k pohodlí, které zámek oproti hradu nabízel, byla otázka času, kdy sem majitelé přesídlí natrvalo. To se stalo ve výše zmiňovaném roce 1751 a od té doby byly Buchlovice centrem správy panství. V rukou rodu Berchtoldů, kam se dostal nedlouho poté, získal zámek na významu a to především kolem roku 1900. Berchtoldové byli totiž bohatí a velmi významní šlechtici, kteří se stýkali s elitou celé Evropy. Na přelomu 19. a 20. století se na zámku scházeli přední evropští politici a rozhodovali tu o důležitých státních otázkách. Z této doby také pochází převážná část luxusního vybavení interiéru, které uvidíte na prohlídkovém okruhu. Ten zahrnuje 17 pokojů, které sloužili jak reprezentačním, tak soukromým účelům. Nádherné vybavení těchto prostor jistě stojí za vidění. Dostatek času si nechte také na procházku překrásnou barokní zahradou a krajinářským parkem. Tato zahrada patří opravdu k těm nejkrásnějším historickým zahradám u nás a má kouzelnou atmosféru. Všudypřítomná zeleň doplněná prvky vody a upravenými cestičkami láká k pomalé romantické procházce. Pohádkovou atmosféru dokreslují líně se procházející pávi se svým skvostným peřím. Prostě romantika, jak má být, skvělý tip na ubytování v tomto kraji.

Tipy na ubytování ve Zlínském kraji

Síla tradic v obdivuhodném regionu Valašsko

Valašsko je zajímavou oblastí s typickým charakterem, který jinde nenajdete. Osobitost zdejší přírody, kultury i lidí si získává srdce všech návštěvníků, kteří se do tohoto kraje rádi vrací. Pojďte také objevit kouzlo valašské krajiny a vřelost jejích obyvatel.

Oblast Valašska se rozkládá na severovýchodě České republiky v pohoří Moravskoslezských Beskyd a Vsetínských vrchů. Ačkoliv se hranice regionu nedají přesně vymezit, zahrnuje zhruba města Rožnov pod Radhoštěm, Vsetín, Valašské Meziříčí, Frenštát pod Radhoštěm, Štramberk a vesnice Dolní, Prostřední a Horní Bečva, Trojanovice, Valašská Bystřice, Bystřička, Velké Karlovice, Velká Lhota, Karolinka, Nový Hrozenkov, Staré Hamry, Bílá, Hukvaldy a Morávka. V tomto kraji žili od 13. a 14. století pastevci ovcí Valaši, po kterých získala krajina svůj název. Postupem času se tu utvářela zvláštní směsice kultur a zvyků horských pastevců spojených se zemědělci usazenými v údolích. Dodnes se v celém regionu udržuje silná folklórní tradice a mnoho kulturních akcí se ji snaží přiblížit každému zájemci. Ubytování v této lokalitě Beskyd a další zázemí vám rádi nabídnou ve všech jmenovaných obcích i na lesních samotách, záleží na vašem vkusu. Region Valašska disponuje moderními hotely s wellness centry a bazény, ale také typickými chalupami, kde se budete cítit jako u babičky na venkově.

Průměrná roční teplota na Valašsku dosahuje 9°C. Typické klimatické podmínky přináší teplé, i když poměrně krátké léto, dlouhý podzim a díky častým srážkám zimu bohatou na sníh, obzvláště ve vyšších polohách. Při toulkách horami zvlněnou krajinou se střídají hluboké smrkové lesy se vzácnými obyvateli jako vlk, medvěd a rys, prosluněné louky s pasoucími se ovcemi a stráně porostlé borůvčím. Valašsko je ideální pro pěší turistiku i náročnější cyklistiku, je tu neustále co objevovat. Kromě samotné přírody vás jistě budou udivovat krásy lidové architektury, která má neobyčejné kouzlo.

Chcete-li poznat život na Valašsku v dřívějších dobách, určitě navštivte Rožnov pod Radhoštěm, kde se nachází Valašské muzeum v přírodě, nejstarší a největší skanzen ve střední Evropě. Jde o kulturně-přírodní památku, kde je ve třech areálech koncentrováno mnoho původních originálních staveb s ukázkami života předků. Areál tvoří části Dřevěné městečko, Mlýnská dolina a Valašská dědina a každá z nich přináší trochu jiný pohled do minulosti. K vidění je v nich dohromady na 150 objektů, mezi nimi se pak nachází různá políčka s plodinami a ohrady se zvířaty. Skanzen pravidelně ožívá kulturními akcemi, jež přibližují návštěvníkům tradiční způsob života, oživují stará řemesla, lidové umění a zvyky, které jsou často již téměř zapomenuty. Nedávno otevřené pivní lázně s přilehlým pivovarem nabízí možnost ubytování v tomto regionu s nevšedním wellness zážitkem. Za památkami lidové architektury se můžete vypravit také do Velkých Karlovic, kde je zachováno mnoho staveb z 18. století, například dřevěná fara a farní kostel či starý kupecký dům, kde je otevřeno Karlovické muzeum.

Do Štramberka se jezdí nejen kvůli známému sladkému pečivu Štramberské uši, ale také kvůli významné dominantě okolí, zřícenině hradu Štramberk s typickou Štramberskou trúbou. Tato kdysi strážní věž dnes slouží jako rozhledna. Ostatně těch je v celém kraji více než dost, vrcholky pohoří k tomu přímo vybízí. Jmenujme například rozhlednu Čarták, Velká Čantoryje, Čubův kopec, Doubrava nebo Kabátnice, všechny nesou jméno podle kopců, na kterých jsou postaveny. Při pohledu z výšky teprve oceníte krásu členitosti Beskyd, určitě stojí za to si alespoň na jednu z nich udělat malý výlet.

A když už se vydat na výšlap nějaké hory, proč nezvolit rovnou tu nejbájnější s názvem Radhošť? Ani nemusíte šlapat celou cestu, do horského sedla Pustevny vás z Trojanovic pohodlně dopraví lanovka, kterou využívají tisíce turistů po celý rok. V Pustevnách stály donedávna dvě slavné stavby ještě slavnějšího architekta z přelomu 19. a 20. století Dušana Jurkoviče. Chata Libušín bohužel v letošním březnu téměř celá podlehla požáru, a tak si nyní můžete prohlédnout pouze Maměnku. Pak se určitě vydejte k soše bájného slovanského boha Radegasta a za trochu další námahy jistě stojí i vrchol hory. Odměnou vám bude dobrý pocit ze sebe a také úchvatná panoramata.

Právě dech beroucích panoramat je na Valašsku taková koncentrace, že se tomu snad ani nechce věřit. Beskydy a Valašský region jsou okouzlujícím spojením přírody a lidského umu. Tady najdete vše, co si představujete pod pojmy krása, čistota přírody i lidská zručnost a umění.

Tipy na ubytování ve Zlínském kraji

Tipy na ubytování v Moravskoslezském kraji

Zlín jako unikátní funkcionalistická perla

Zlín je typicky urbanistické město, kde na vás dýchá atmosféra průmyslové revoluce a  funkcionalistické architektury na každém kroku. Až do konce 19. století to bylo menší ničím nevynikající sídlo, ale pak tu v roce 1894 založil podnikatel Tomáš Baťa svou obuvnickou firmu a začala se rýsovat téměř pohádková budoucnost jeho i celého Zlína. Přestože realita se pohádce nakonec často příliš nepodobala, Zlín vše přestál se ctí a je právem považován za jedno z nejzajímavějších měst přinejmenším na Moravě. Ubytujte se v některém ze zdejších hotelů a přijměte pozvání na procházku městem, kudy kráčely šlépěje krále obuvi.

Zlín není novým městem, první zmínka o něm pochází z roku 1322, tehdy byl řemeslnicko-cechovním střediskem okolí. Dalších více než 500 let nijak nevybočoval z řady podobných sídel na Valašsku. Pak ale nastal osudný rok 1894 a založení továrny na boty. Už během prvních několika let  se podařilo Tomáši Baťovi vybudoval velmi prosperující a rychle se rozrůstající podnik. To s sebou přinášelo příchod mnoha lidí, kteří se sem stěhovali za prací. V jinak chudém kraji nebylo moc takových možností, jako skýtala tato firma, a tak sem neváhali přicházet lidé nejen z okolí, ale i vzdálenějších míst Rakouska-Uherska, později již Československa. To ale znamenalo nutnost vybudovat pro tyto nové obyvatele místa, kde mohou žít. Tomáš Baťa tedy pozval do Zlína nejednoho slavného architekta té doby a nechal postavil celé městské čtvrti, kolonie staveb jednodomků, dvojdomků a čtvrtdomků, kterým se dodnes říká Baťovi domky. Většina těchto oblastí je dnes zahrnuta do městské památkové zóny. Mezi lety 1923-1932 byl Baťa zvolen zlínským starostou, což mu dalo možnost podílet se ještě více na vytváření obrazu Zlína jako průmyslového, ale také kulturního centra východní Moravy. To ukončila až jeho tragická smrt při letecké havárii v roce 1932, kdy tento proslulý obchodník zemřel jen pár metrů od plotu své továrny. Kromě kolonií pro dělníky vyrostly ve Zlíně i funkcionalistické výškové domy, které patří k typické zlínské architektuře. Ta se vyznačuje neomítnutými červenými cihlami, jež jsou základním stavebním prvkem, železobetonovými skelety, rovnými střechami a ocelovými okny. Tím nejznámějším počinem je proslulá Jednadvacítka, mrakodrap s výškou 77,5 metrů dostavěný v roce 1938, kde od té doby sídlilo ředitelství továrny. Tuto technologicky jedinečnou stavbu si můžete prohlédnout, pokud zamíříte do Obuvnického muzea sídlícího ve vedlejší budově. Jen tak se podíváte i do výtahu, který má rozměry 6×6 metrů a sloužil zároveň jako kancelář šéfa. Ten tak nikdy nemusel ztrácet čas a mohl jednat tam, kde bylo zrovna potřeba. V kanceláři měl k dispozici i umyvadlo a klimatizaci. Na střeše mrakodrapu se můžete občerstvit v kavárně a pokochat se skvělým výhledem na továrnu i město z volně přístupné terasy.

Po skončení II. světové války a nástupu komunismu bylo město přejmenováno na Gottwaldov na počest prvního komunistického prezidenta Československa, v roce 1990 však získalo zpět svůj původní název Zlín. Většina turistů sem jezdí právě kvůli funkcionalistické architektuře, která je velmi populární. Najdete tu ale i památky z jiného období, například zámek Zlín stojící v sadu Svobody v centru Zlína, kde dnes sídlí Muzeum jihovýchodní Moravy a stálou expozici tu má Krajská galerie výtvarného umění. Expozice muzea se nachází i v hradu Malenovice, který stojí ve stejnojmenné městské části. Přístupná je také jeho věž. A samozřejmě ve Zlíně nechybí ani sakrální památky, jmenujme hlavně kostel sv. Filipa a Jakuba, který patří k dominantám města, nebo evangelický kostel. Z trochu jiného soudku zábavy může být návštěva zoologické zahrady Zlín-Lešná, která se nachází asi 10 kilometrů od centra Zlína. Kromě spousty zvířat, krásných expozic a také různých atrakcí pro děti nabízí i možnost prohlídky zámku, který stojí uvnitř jejího areálu. Zámek Lešná tu stál dříve, než jej obehnaly ploty zoologické zahrady, ale dnes je možné si ho prohlédnout jedině při vstupu do zoo. Přesto určitě stojí za to, je krásnou ukázkou života šlechty na počátku 20. století a již zvenku pohádkovou stavbou.

Mezi nejvýznamnější kulturní akce ve městě Zlíně se počítá především Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež, který se tu koná již od roku 1961 a patří k nejstarším festivalům svého druhu na světě. A není náhodou, že se koná právě ve Zlíně, ten má část své historie pevně spjatu s filmovými ateliéry, které tu nechal v roce 1936 založit Jan Antonín Baťa. Jménem Baťa jsme začali a opět jím i končíme, i když už jde o nástupce v čele obuvnického impéria. Na toto jméno prostě ve Zlíně nejde nenarazit, i kdybyste se sebevíc snažili.

Tipy na ubytování ve Zlínském kraji

Malebné lázně Luhačovice

Lázně nejsou jen místem léčení pacientů, ale také odpočinku, relaxace, procházek v krásném a čistém prostředí i zábavy. Stoprocentně to platí o lázních Luhačovice, které najdete na jihovýchodě Moravy ve Zlínském kraji. Jsou čtvrtými největšími českými lázněmi a těmi nejznámějšími na Moravě. Kouzelné údolí Bílých Karpat se stráněmi zarostlými hustým lesem, léčivé prameny a šikovné ruce architektů daly společně vzniknout tomuto skvostu, který rozhodně stojí za návštěvu. Ubytujte se v některém z penzionů či lázeňských domů a dopřejte si tu zdravý pohyb i odpočinek.

Luhačovice leží 16 km jihovýchodně od Zlína. Rozkládají se v údolí říčky Šťávnice, zvané též Luhačovický potok, a obklopují je vysoké zalesněné kopce. Lázně mají nadmořskou výšku 250 metrů a okolní vršky až přes 600 metrů. Přestože to není nijak velká výška, oblast má zvláštní podhorský charakter.

Prameny ve zdejších lesích vyvěrali od nepaměti a také přitahovali pozornost lidí. Osada na tomto místě vznikla na počátku 15. století, z té doby o ní pocházejí první písemné zmínky. Nebyla však první, slovanské osídlení tu podle archeologických nálezů probíhalo už o několik století dříve, od 7. a 8. století. Využívání léčivých pramenů lidmi započalo s jejich zachycením v druhé polovině 17. století, tehdy se jim říkalo „Luhačovická voda“. Dnes je tu těchto pramenů 17. Nejznámějším z nich je Vincentka, která se tu také stáčí do lahví a prodává v lékárnách a vybraných obchodech po celé republice. Vyrábí se z ní také nosní spreje nebo pastilky a sirupy vhodné při nachlazení. Celkem sedm pramenů se používá k pitné kůře, další potom k léčebným koupelím a dalším procedurám, nebo jsou zatím udržovány jako záložní zdroje. Těmi pitnými prameny jsou kromě zmiňované Vincentky také Ottovka, Pramen Dr. Šťastného, Aloiska, Pramen Sv. Josefa, Viola a Nový Jubilejní. Voda z nich má zvláštní slanou a železitou chuť. Zřídla pramenů jsou roztroušena  po lázeňském parku a okolí. Vincentka je vyvedena v budově na lázeňské kolonádě, kde si ji můžete dát studenou jako vyvěrá nebo ohřátou.

Luhačovice jsou typické také svou architekturou, na které se podílelo několik významných architektů. Nejvýrazněji se do jejich tváře zapsal slavný slovenský architekt Dušan Jurkovič. Prohlédnout si tu můžete osm jeho staveb, které zbyly z původního počtu dvanácti. Jednou z nejkrásnějších budov v lázních je Jurkovičův dům stojící hned vedle lázeňské kolonády. Kromě něj projektoval Jurkovič také vilu Jestřabí, Chaloupku, Sluneční lázně, Vodoléčebný ústav a několik domů v Pražské čtvrti. Zajímavá je ale i spousta dalších domů a budov. Lázeňský park se rozkládá kolem říčky Šťávnice, cesty vedou zahradou i lesem a nabízí krásnou přírodu i lavičky a zahradní altány k odpočinku př procházkách. Ve městě se nachází velké množství hotelů a penzionů nabízejících ubytování, restaurací, barů i obchodů. Večer ožívá část z těchto barů zábavou v podobě hudby a tance. Najdete tu i kino nebo krytý bazén, prostě vše, co by vám mohlo zpříjemnit dovolenou.

Jedním z nejčastějších cílů vycházek je Luhačovická (nebo také Pozlovická) přehrada, vede k ní i jedna z turistických tras procházejících Luhačovicemi. Z kolonády je přehrada vzdálená asi 3 kilometry a dojdete k ní po pohodlné stezce zvané Jurkovičova alej. Přehrada byla postavena v první polovině 20. století, aby ochránila lázně před pustošivými povodněmi na říčce Šťávnici. Dnes slouží především k rekreaci a rybolovu. Před nedávnem byla kompletně vypuštěn a vyčištěna, nabízí tak v létě skvělé místo pro koupání s dobrou vodou. Rybáři tu pořádají na jaře a na podzim rybářské závody, které jsou známé po celé republice. V sezóně se můžete na přehradu podívat i bez šlapání. Z centra města na přehradu a zpátky vás sveze turistický vláček na kolech, který je velmi oblíbenou atrakcí.

Pokud už budete mít lázeňské město a okolní lesy dostatečně prohlédnuté, nabízí se vám nemálo možností k výletům do širšího okolí. Vyjet si můžete například do Zlína a kromě jeho památek navštívit i zoologickou zahradu, ve Vizovicích se nachází pěkný zámek, jeden je také v Bojkovicích, o něco vzdálenější je hrad Buchlov a zámek Buchlovice, které ale také stojí za vidění. Ve Velehradě najdete nejvýznamnější poutní místo na Moravě, které je spjato s příchodem Cyrila a Metoděje, a také zajímavý archeoskanzen Modrá. Pěknými městy jsou i Uherský Brod a Uherské Hradiště.

Odpočiňte si v překrásném prostředí lázní Luhačovice, načerpejte zde sílu a přitom poznávejte nejen historické hodnoty tohoto místa. Zdejší okouzlující atmosféra si vás jistě získá.

Zlínský kraj

Velká část Zlínského kraje je tvořena kopci a pohořími, nachází se zde Bílé Karpaty, Vsetínské a Hostýnské vrchy, Javorníky a část Moravskoslezských Beskyd. Právě ty lákají mnoho turistů a v zimě hlavně milovníků lyží. Nejvyšším vrcholem této části Beskyd je hora Radhošť se sochou boha hojnosti Radegasta. 6 km od Frenštátu pod Radhoštěm najdete známé zimní středisko Pustevny. Po cestě k němu, u horní stanice lanovky z Trojanovic, narazíte na dvě útulné horské chalupy, Maměnku a Libušín, které projektoval slavný architekt Dušan Jurkovič. Zde si můžete dát vydatný oběd na posilněnou i sehnat ubytování. Toho v tomto kraji najdete dostatek vzhledem k turistické oblíbenosti. Nejzachovalejší část Beskyd, stejně jako pod nimi ležících Bílých Karpat, náleží k chráněných krajinných oblastem, Bílé Karpaty patří i mezi šest českých oblastí zařazených jako biosférické rezervace do programu UNESCO.

O něco níže se rozprostírá oblast Valašska, svérázný kraj typický svými krásnými kroji i nářečím. V Rožnově pod Radhoštěm si můžete prohlédnout Valašské muzeum v přírodě, největší a nejstarší skanzen v celé střední Evropě. Atmosféru této oblasti si užijete i ve Valašském Meziříčí nebo Valašských Kloboucích.

Dušan Jurkovič se podílel také na podobě čtvrtých největších lázní v Česku a neoblíbenějších na Moravě, Luhačovicích. Jurkovičova vila přímo na kolonádě je asi tou nejhezčí ukázkou jeho práce. Nejen ona ale dodává těmto lázním to pravé kouzlo. Jejich poloha v údolí s kopci hustě porostlými lesy kolem, pěkně upravená kolonáda s parkem, ale také mnoho nabídek ubytování i za velmi rozumnou cenu dělají z tohoto místa frekventovaný cíl výletníků nejen za zdravím. Nejznámějším léčivým pramenem je jistě Vincentka, kromě ní zde ale vyvěrá ještě dalších 13 pramenů. V blízkosti se nachází také menší přehrada Pozlovice, která v létě nabízí možnost relaxace, sportovního vyžití i koupání.

Když se řekne Zlín, většině Čechů se hned vybaví jméno Tomáš Baťa. Tento skvělý podnikatel zde založil za první republiky továrnu na výrobu obuvi, která je slavná doteď. Jméno Baťa je dnes zárukou kvality, která vydrží. Přímo ve Zlíně jsou na svého rodáka pyšní a tak si zde můžete prohlédnout muzeum jemu a obuvnictví věnované, najdete ho v jedné z budov továrního areálu. Proslulý je také Baťův mrakodrap, se svými 77,5 m výšky byl před válkou nejvyšší budovou v Československu. Nejzajímavější je v něm ale jistě výtah – pojízdná kancelář, ze které mohl pan Baťa řešit problémy přímo v místě potřeby. Některé městské čtvrti mají dodnes ráz Baťových kolonií jednodomků nebo dvojdomků, které nechal postavit jako ubytování pro své dělníky, dnes jsou součástí památkové zóny. Dál do historie vás potom zavede prohlídka hradu ve Zlíně-Malenovicích. Ve Zlíně najdete také zámek, ale bohužel jeho oprava na počátku 20. století velmi necitlivě změnila jeho původní vzhled. Dnes tu sídlí Muzeum jihovýchodní Moravy. Asi 1 km od centra města se nachází Zoologická zahrada Zlín-Lešná, první základy této zahradě dal kdysi opět Tomáš Baťa, i když byla původně na jiném místě. V areálu dnešní zahrady se nachází také zámek Lešná, romantická stavba z konce 19. století. Každý rok na přelomu května a června se ve Zlíně tradičně už více než padesát let pořádá Mezinárodní filmový festival pro děti a mládež, jde o nejstarší přehlídku svého druhu na světě.

Pan Baťa má na svědomí ještě jeden velmi vyhledávaný cíl v tomto kraji – Baťův plavební kanál. Vede z Kroměříže až do Hodonína, splavná je část od Otrokovic. Po trase kanálu najdete 21 přístavů, ve většině z nich je v okolí k dispozici veškeré zázemí, možnost ubytování a občerstvení. Stát se kapitánem malé loďky může každý po malém zaškolení. Pokud si na to přece jen netroufáte, můžete využít pravidelné plavby lodí po kanále a nechat se svézt.

Na jihozápadě Zlínského kraje se rozprostírá Slovácko, na severozápadě potom Haná, která pokračuje v Olomouckém kraji. Obě oblasti tvoří úrodné nížiny, kde má největší vliv zemědělství. Nejvýznamnějším centrem jihozápadu je Uherské Hradiště, krásné město se zajímavou architekturou a rozmanitou krajinou v okolí. Nedaleko se nachází další dvě památky, které stojí za vidění. Zámek Buchlovice se skládá ze dvou budov a rozsáhlého parku, tvoří tak jeden z nejhezčích barokních komplexů u nás. Jeho historie navazuje na dějiny blízkého hradu Buchlov. Na konci 17. století nechal zámek postavit majitel Buchlova a to proto, že jeho manželce bylo na hradě příliš chladno. Královský hrad Buchlov se tyčí na jednom z nejvyšších vrcholů Chřibů. A pokud si při prohlídce vystoupáte ještě na 35 m vysokou věž, budete mít opravdu krásný rozhled po okolní krajině. Za pěkného počasí se prý dá dohlédnout až do Vídně.

Směrem na sever, na Hané, je významným městem Kroměříž a to historicky i kulturně. Zdejší zámek a zahrady jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO. Pokud sem zavítáte a věnujete jim svůj čas, bude vám jasné proč. Arcibiskupský zámek patří mezi přední kulturní památky na Moravě. Celá staletí sloužil biskupům a arcibiskupům jako reprezentační sídlo. Dnes si můžete prohlédnout jeho komnaty a obdivovat jejich vybavení i výzdobu, například impozantní Sněmovní sál nebo Zámeckou knihovnu, která se počtem dochovaných svazků řadí mezi ty nejobsáhlejší u nás. Dominantou potom je 84 m vysoká zámecká věž. Přechod mezi zámkem a Podzámeckou zahradou tvoří Salla terrena, několik sálů zdobených freskami, sochami a umělými jeskyněmi, které sloužily k pořádání hudebních a divadelních představení. Podzámecká zahrada je jeden z nejhezčích krajinářských parků v Evropě. Kouzlo mu propůjčuje hlavně prvek vody hojně využitý v podobě potůčků a rybníčků. Zajímavé jsou také mnohé romantické stavby a sochařská výzdoba v něm. Květná zahrada je od zámku vzdálená asi deset minut pěší chůze. Čeká tu na vás labyrint zelených stěn, květinová a sochařská výzdoba, dva historické skleníky, které už ale bohužel neplní svou funkci, středová Rotunda a 244 m dlouhá Kolonáda. Svým uceleným konceptem je dnes prakticky unikátem v celé Evropě.

Ať už se ubytujete kdekoli ve Zlínském kraji, vždy naleznete v okolí mnoho zajímavého k poznání a jistě nebudete litovat.