Javoříčské jeskyně se nachází na střední Moravě. Podzemní systém zdejších jeskyní tvoří velmi komplikovaný komplex chodem, dómů a propastí. Je zde tzv. krápníková výzdoba, která je jedna z nejbohatších a největších v České republice. Celou krásu Javoříčských jeskyň mohou obdivovat návštěvníci ubytovaní v okolí, neboť jsou již jeskyně v dnešní době pro turisty přístupné.
Jeskyně patří do součástí Národní přírodní rezervace Špraněk, jehož vrch se nachází 538 metrů nad mořem. Jedná se o ostrůvek devonských vápenců. Zdejší podzemní prostory byly vytvořeny tokem potoku Špraňek.
Prostory mají délku přes 4 000 metrů a denivelaci přes 60 metrů. Jeskyně jsou uspořádány do tří pater. Horní patro je tvořeno největším prostorem s krápníkovou výzdobou, kde jsou návštěvnické trasy.. Kromě velmi zajímavé a krásné krápníkové výzdoby je zde i velmi hojný výskyt tzv. heliklitů, což je se útvar sekundární krasové výplně, který když roste, tak vypadá, že roste proti zákonům gravitace. Nejznámějším krápníkovém úvarem a také symbolem této jeskyně je sintrová záclona, která je neuvěřitelně vysoká. Měří přes 2 metry a vznikla vysrážením uhličitanu vápenatého z roztoku obsahující rozpuštěný vápenec. K jeho tvorbě dochází při vypařování vody.
Střední patro má prostory menší a velmi často značně zahliněnými a bohužel již bez krápníkové výzdoby. Obě patra jsou spojeny 40 metrů hlubokými propastmi. I na střední patře jsou známé propasti, které směřují do hloubky pod střední patro. Z toho je jasné, že je zde ještě Spodní patro, které není dostatečně prozkoumáno. Ví se o něm především kvůli tomu, že aktivní potok Špraňk má pod tzv. Zkamenělým zámkem ponor, kde se část vody potoka ztrácí do podzemí a jistě je všem známo, že musí někudy odtékat. Je jisté, že odtéká právě spodním patrem. Jedná se zde spíše o malé rozměry chodeb. Předpokládá se, že nejspíš součástí tohoto spodního patra jsou i prostory v jeskyni Zkamenělého zámku.
V roce 1936 začal v jeskyních na Špraňku působit místní revírník Vilém Švec, který se svojí skupinou začal podnikat výkopové práce. Již po 6 týdnech se jim otevřela 27 metrů hluboká propast a na její dno postupně a velmi opatrně sestupovali. Díky tomu našli jeskyní chodbu, která pokračovala dvěmi směry. Tento průnik byl velmi obtížní a došlo k objevené tzv. Objevné cesty, která je součástí středního patra. Následně badatelé dne 14. dubna 1938 objevili mohutné prostory a další prostory horního patra. Dále byla prokopána chodba na povrch, což umožnilo zahájení zpřístupňových prací. Dne 15. května 1939 došlo k otevření Javoříčské jeskyně pro veřejnost. Dnes se otevírací doba pro návštěvníky liší podle dnů v týdnů a také podle měsíců, avšak je možné si domluvit i mimořádné prohlídky, pokud to ostatní podmínky dovolí.
Prohlídková trasa je rozdělena na dvě a to na tzv. Dlouhou trasu, která má 790 metrů a trvá přibližně hodinu. Plné vstupné je zde (rok 2016) 130,- Kč, senioři 65 + mají vstupné za 90,- Kč a zlevněné vstupné je za 70,- Kč.
Na druhé trase, která se nazývá tzv. Krátká trasa návštěvníci jdou po 360 metrů dlouhé trase, kdy prohlídka trvá přibližně 40 minut. Plné vstupné je zde (rok 2016) 110,- Kč, senioři 65 + mají vstupné za 80,- Kč a zlevněné vstupné je za 60,- Kč. Pokud návštěvníci chtějí fotografovat a natáčet, tak si musí připlatit 40,- Kč.
Javoříčské jeskyně jsou v dnešní době velmi navštěvované především pro krápníkovou výzdobu. Pokud pro svou dovolenou zvolíte Olomoucký kraj, neměla by návštěva jeskyní chybět ve Vašem itineráři.
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.