Každý den kráčíme ulicemi měst, aniž bychom často věděli, co se skrývá pod našimi nohami. Spletité systémy chodeb tvoří svůj vlastní fascinující svět. Někdy se dá dokonce směle tvrdit, že je to ještě jedno město pod městem. Řada těchto úžasných podzemních chodeb je přístupná turistům, kterým nabízí nevšední zážitek při cestování po České republice. Pojďme si říci, kde si taková záhadná místa můžete prohlédnout. Ale dobře se oblečte, teplota se tu pohybuje v rozmezí 8 – 14°C a to i v parném létě.
Jedná se o jednu z nejrozsáhlejších podzemních sítí chodeb ve střední Evropě. Délka chodeb se odhaduje na 27 km a to místy až ve čtyřech podlažích. Podzemní labyrint začal vznikat někdy ve 14. století propojováním sklepů městských domů, které sloužily pro uchovávání potravin. V dobách válečného ohrožení se pak tyto systémy chodeb staly nedílnou součástí obranného systému města. Aby obyvatele Znojma co nejlépe ochránily, byly vybudovány chodby ve velmi spletité a nepřehledné síti. Kvůli bezpečnosti nebyly také v žádném archivu ani městské kronice uchovány jejich plány. V celém podzemí je důmyslně zaveden systém kouřovodů, větracích šachet a studní, což umožňovalo bezpečně tu pobývat poměrně dlouhou dobu. Prohlídkový okruh podzemím začíná na Slepičím trhu a po 800 m končí v Obrokové ulici. Krátkou procházkou odtud se dostanete k Vlkově věži, kde sídlí infocentrum a kde vám rádi podají informace o dalších zajímavostech i tipy na dobré ubytování.
Labyrint chodeb pod Zelným trhem v centru Brna byl veřejnosti otevřen teprve před dvěma lety. Zdejší sklepy vznikaly od středověku, největší rozmach však nastal v baroku. Zelný trh byl už od svého počátku velmi rušným místem, kde se každý den obchodovalo se všemožným zbožím. Sklepy se tak budovaly hlavně z důvodů uchovávání potravin v dobách, kdy lednice ještě zdaleka neexistovala. Ve válečných obdobích také sloužily jako úkryty. Do jednoho celku byla sklepení propojena až v roce 2009, kdy proběhla jejich celková rekonstrukce, aby mohlo dojít k zpřístupnění podzemí. Turistická trasa vede návštěvníky pod náměstím v hloubce 6-8 m a po cestě se dozví mnoho zajímavého z historie uchovávání potravin, obchodování i trestání nepoctivců.
V prostorách Nové radnice je další část zpřístupněného podzemí a to Mincmistrovský sklep. Jedná se o sklepní komplex, kde si můžete prohlédnout několik expozic. Jednou z nich je připomenutí tradice ražby mincí v Brně a na Moravě. Zároveň je zde zmapován vývoj této části Brna od středověku po současnost.
Poslední částí brněnského podzemí, kterou je možno si prohlédnout, je Kostnice u sv. Jakuba, druhá největší kostnice v Evropě. Při průzkumech podzemí v roce 2001 byly pod kostelem sv. Jakuba objeveny prostory plné lidských pozůstatků. Podle výzkumů se jedná o oběti moru a cholery a také válečných bojů z dob třicetileté války a švédského obléhání. V roce 2012 byly tyto unikátní prostory otevřeny veřejnosti a můžete si je tak prohlédnout na vlastní oči.
Přímo v centru Brna nabízí své služby ubytování penziony, ubytovny i hotely, záleží jen na vašich požadavcích. Ubytovat se můžete také v soukromí u majitelů bytů za přijatelné peníze.
Druhým největším systémem podzemních chodeb s délkou asi 25 km jsou Jihlavské katakomby, jak je tomuto podzemí přezdíváno. Od 13. století docházelo k budování sklepů, které byly časem propojovány a prohlubovány místy až na úroveň tří pater. Aby dobře sloužily jako úkryt, byly chodby odvětrávány systémem šachet a podzemní voda odváděna žlábkem v podlahách do nižších prostor, kde se shromažďovala a mohla pak být využita. Raritou, objevenou v roce 1978 amatérskými speleology, je „svítící chodba“. Její stěny jsou pokryty bělavým povlakem, který po předchozím ozáření světle zelenkavě svítí. Chodba je velmi lákavá pro různé záhadology. Podle některých výzkumů světélkuje díky obsahu luminiscenční látky v nátěru, který byl možná aplikován za druhé světové války, kdy část zdejších chodeb sloužila jako protiletecký kryt. Celá záhada ale pořád ještě není úplně vysvětlena. Pro turisty je přístupná jen poměrně krátká trasa, která měří asi 200 m, přesto stojí za vidění. Vchod do ní se nachází u městské knihovny. Další památky nabízí blízké krásné náměstí, na kterém je přímo i možnost se ubytovat.
Také v Plzni byla pod historickým centrem už od 14. století budována síť sklepů a chodeb. Nachází se zde také stovka studní. Délka chodeb činí dohromady 17,5 km a řadí se tak k těm nejrozsáhlejším systémům v Evropě. Vchod do podzemí najdete v budově Pivovarského muzea. Na 800 m dlouhém prohlídkovém okruhu se pak dozvíte mnoho zajímavého z historie vzniku tohoto podzemí i jeho využití. Díky vystaveným exponátům z archeologických průzkumů poznáte také trochu život zdejších středověkých obyvatel. Při prohlídce projdete také kolem nebo přímo přes 20 studní a uvidíte funkční repliku vodního kola v expozici vodárenství. Na oficiálních internetových stránkách plzeňského podzemí najdete tipy na ubytování i dobré restaurace.
Zdejší sklepy pochází z pozdního středověku, někdy z 15. a 16. století. Rozkládají se pod celým Žižkovským náměstím. Jejich propojení se ovšem realizovalo až v roce 1947, kdy tak vznikl asi 500 m dlouhý prohlídkový okruh, začínající ve sklepení staré radnice. Na trase je několik zastavení, kde si prohlédnete, jak to tu vypadalo na prahu novověku. Tábor je proslulý hlavně svou historií spojenou s husity, takže kromě podzemí jistě navštivte i Husitské muzeum a další památky spojené s touto tématikou. Ubytovat se můžete ve všech typech zařízení podle svého vkusu, od skvěle vybavených hotelů až po ubytovny a kempy.
Podzemí pod mělnickým náměstím Míru láká návštěvníky především na prohlídku středověké studny ze 14. století. Ta je zapsána v české Guinessově knize rekordů jako nejširší studna v Česku. V nejširším místě nad hladinou vody měří přes 4,5 metrů a nahoře u vstupu necelé 4 m. Hluboká je 54 m, z toho je sloupec vody 7 m. Studna je dobře zabezpečena mříží, takže se bez obav můžete pokochat pohledem do jejích hlubin. Nad studní se vytvořila na klenbě stropu výzdoba z tenkých bílých krápníků, která je také velmi zajímavá. Ubytování najdete jak v historickém centru Mělníka, tak v jeho okrajových částech i v nedaleké, turisticky velmi oblíbené, oblasti Kokořínsko.
Ve středověku, kdy vznikl, měřil tento podzemní labyrint několik desítek kilometrů a vedl místy až třemi patry. Vy si dnes můžete prohlédnout 366 m dlouhou část sklepů, která je zároveň lapidáriem Oblastního vlastivědného muzea. Vchod je zřízen v historické budově vinárny Radniční sklípek. Nejbližší ubytování se nachází hned v uličkách kolem Mírového náměstí, kde je tato vinárna.
Původ zdejších chodeb není dosud objasněn, jejich ražba se odhaduje na 14. – 16. století. Sloužily k zadržování pitné vody a také jako úkryt i únikové cesty z města v případě ohrožení. 320 m dlouhou trasu je možné absolvovat pouze v pláštěnce, gumových botech a s baterkou v ruce, to vám ale rádi zapůjčí průvodci. Připravte se také na nízké stropy, místy měřící sotva 120 cm. Držte se důsledně průvodce, protože se z hlavní cesty odpojuje několik slepých ramen, kde byste se mohli lehce ztratit. Odměnou vám za to vše bude pohled na dvě studny s pitnou vodou, umělé jezírko nebo stopy razících nástrojů na stěnách. Pokud vás v horkých dnech neosvěží dost sama prohlídka chladného podzemí, můžete si zajet na nedalekou Orlickou přehradu, kde se dá vybrat i ze spousty ubytovacích zařízení, stejně jako přímo v Týně.
I v mnoha dalších městech najdete zajímavá místa skrytá pod zemí a jejich prohlídka bude zpestřením výletu i zdrojem poutavých informací. Navštívit můžete dále třeba podzemí zámku Slavkov u Brna, kde v prostorech dvou pater uvidíte historii starších staveb i figuríny významných osob života na zámku v dobových kostýmech. Fyzicky náročnější prohlídku, kterou zčásti absolvujete kvůli nízkým stropům v předklonu, zažijete v podzemních odvodňovacích chodbách pod zámkem v Litomyšli. Ve Slavonicích si můžete vybrat ze dvou okruhů, přičemž ten delší je opravdu jen pro fyzicky zdatné. Ale podzemí nemusí být jen historické, v Praze si můžete prohlédnout jeden z největších systémů kolektorů na světě. Dozvíte se mnoho zajímavého o uložení inženýrských sítí, navštívíte centrální dispečink a důlní nádraží, kde se svezete důlní lokomotivou. To vše místy až v hloubce 35 m pod zemí.
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.