Zlín jako unikátní funkcionalistická perla

Zlín je typicky urbanistické město, kde na vás dýchá atmosféra průmyslové revoluce a  funkcionalistické architektury na každém kroku. Až do konce 19. století to bylo menší ničím nevynikající sídlo, ale pak tu v roce 1894 založil podnikatel Tomáš Baťa svou obuvnickou firmu a začala se rýsovat téměř pohádková budoucnost jeho i celého Zlína. Přestože realita se pohádce nakonec často příliš nepodobala, Zlín vše přestál se ctí a je právem považován za jedno z nejzajímavějších měst přinejmenším na Moravě. Ubytujte se v některém ze zdejších hotelů a přijměte pozvání na procházku městem, kudy kráčely šlépěje krále obuvi.

Zlín není novým městem, první zmínka o něm pochází z roku 1322, tehdy byl řemeslnicko-cechovním střediskem okolí. Dalších více než 500 let nijak nevybočoval z řady podobných sídel na Valašsku. Pak ale nastal osudný rok 1894 a založení továrny na boty. Už během prvních několika let  se podařilo Tomáši Baťovi vybudoval velmi prosperující a rychle se rozrůstající podnik. To s sebou přinášelo příchod mnoha lidí, kteří se sem stěhovali za prací. V jinak chudém kraji nebylo moc takových možností, jako skýtala tato firma, a tak sem neváhali přicházet lidé nejen z okolí, ale i vzdálenějších míst Rakouska-Uherska, později již Československa. To ale znamenalo nutnost vybudovat pro tyto nové obyvatele místa, kde mohou žít. Tomáš Baťa tedy pozval do Zlína nejednoho slavného architekta té doby a nechal postavil celé městské čtvrti, kolonie staveb jednodomků, dvojdomků a čtvrtdomků, kterým se dodnes říká Baťovi domky. Většina těchto oblastí je dnes zahrnuta do městské památkové zóny. Mezi lety 1923-1932 byl Baťa zvolen zlínským starostou, což mu dalo možnost podílet se ještě více na vytváření obrazu Zlína jako průmyslového, ale také kulturního centra východní Moravy. To ukončila až jeho tragická smrt při letecké havárii v roce 1932, kdy tento proslulý obchodník zemřel jen pár metrů od plotu své továrny. Kromě kolonií pro dělníky vyrostly ve Zlíně i funkcionalistické výškové domy, které patří k typické zlínské architektuře. Ta se vyznačuje neomítnutými červenými cihlami, jež jsou základním stavebním prvkem, železobetonovými skelety, rovnými střechami a ocelovými okny. Tím nejznámějším počinem je proslulá Jednadvacítka, mrakodrap s výškou 77,5 metrů dostavěný v roce 1938, kde od té doby sídlilo ředitelství továrny. Tuto technologicky jedinečnou stavbu si můžete prohlédnout, pokud zamíříte do Obuvnického muzea sídlícího ve vedlejší budově. Jen tak se podíváte i do výtahu, který má rozměry 6×6 metrů a sloužil zároveň jako kancelář šéfa. Ten tak nikdy nemusel ztrácet čas a mohl jednat tam, kde bylo zrovna potřeba. V kanceláři měl k dispozici i umyvadlo a klimatizaci. Na střeše mrakodrapu se můžete občerstvit v kavárně a pokochat se skvělým výhledem na továrnu i město z volně přístupné terasy.

Po skončení II. světové války a nástupu komunismu bylo město přejmenováno na Gottwaldov na počest prvního komunistického prezidenta Československa, v roce 1990 však získalo zpět svůj původní název Zlín. Většina turistů sem jezdí právě kvůli funkcionalistické architektuře, která je velmi populární. Najdete tu ale i památky z jiného období, například zámek Zlín stojící v sadu Svobody v centru Zlína, kde dnes sídlí Muzeum jihovýchodní Moravy a stálou expozici tu má Krajská galerie výtvarného umění. Expozice muzea se nachází i v hradu Malenovice, který stojí ve stejnojmenné městské části. Přístupná je také jeho věž. A samozřejmě ve Zlíně nechybí ani sakrální památky, jmenujme hlavně kostel sv. Filipa a Jakuba, který patří k dominantám města, nebo evangelický kostel. Z trochu jiného soudku zábavy může být návštěva zoologické zahrady Zlín-Lešná, která se nachází asi 10 kilometrů od centra Zlína. Kromě spousty zvířat, krásných expozic a také různých atrakcí pro děti nabízí i možnost prohlídky zámku, který stojí uvnitř jejího areálu. Zámek Lešná tu stál dříve, než jej obehnaly ploty zoologické zahrady, ale dnes je možné si ho prohlédnout jedině při vstupu do zoo. Přesto určitě stojí za to, je krásnou ukázkou života šlechty na počátku 20. století a již zvenku pohádkovou stavbou.

Mezi nejvýznamnější kulturní akce ve městě Zlíně se počítá především Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež, který se tu koná již od roku 1961 a patří k nejstarším festivalům svého druhu na světě. A není náhodou, že se koná právě ve Zlíně, ten má část své historie pevně spjatu s filmovými ateliéry, které tu nechal v roce 1936 založit Jan Antonín Baťa. Jménem Baťa jsme začali a opět jím i končíme, i když už jde o nástupce v čele obuvnického impéria. Na toto jméno prostě ve Zlíně nejde nenarazit, i kdybyste se sebevíc snažili.

Tipy na ubytování ve Zlínském kraji